Aby mohlo do Česka každý rok za prací přicestovat až 40 tisíc Ukrajinců, vláda se rozhodla přijmout více než sto nových úředníků. Je to reakce na skutečnost, že tuzemské firmy nebyly schopny na domácím trhu najít dostatek vhodných zaměstnanců a současný roční limit 20 tisíc žádostí ukrajinských pracovníků jim už nestačil. Vláda jim nyní vychází vstříc a od dubna hodlá limit zdvojnásobit.

Zaměstnavatelé aktuálně shánějí na úřadech práce okolo 320 tisíc lidí. Česko má však nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii a bez práce je pouze 231 tisíc lidí. Podniky proto stále častěji sázejí na dovoz pracovníků z ciziny. Kromě Ukrajinců míří do Česka za prací i Srbové nebo Mongolové. "Zájem o pracovníky z ciziny roste, v loňském roce se poptávka zaměstnavatelů zdvojnásobila a letos je ještě výraznější," říká mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro. Firmy shánějí hlavně obráběče kovů, obsluhu ke strojům, řemeslníky či řidiče.

Vláda proto v létě 2016 spustila takzvaný Režim Ukrajina. Díky němu už do Česka přišlo přes 25 tisíc Ukrajinců. Celý proces funguje tak, že si česká firma vyhlédne na Ukrajině zaměstnance a poté se obrátí na některou z podnikatelských organizací − zejména Hospodářskou komoru nebo Svaz průmyslu. Ty mu pomohou s papírováním a zajistí místo na ambasádě ve Lvově. Žadatel si tak pracovní vízum vyřídí rychleji.

Systém odbourává i korupci, která byla historicky se získáváním víz na Ukrajině spojena. Člověk zapojený do režimu má jisté místo v pořadníku, za které se jinak běžně dávaly vysoké úplatky. S vízem pak Ukrajinec přijede do Česka, kde dostane pracovní kartu, díky níž zde může dva roky legálně pracovat.

40 tisíc

Ukrajinců bude moci každý rok přicestovat do Česka za prací.

S rostoucím zájmem firem se ale zároveň čekací doba na ambasádě prodlužuje. Zatímco ke konci loňského roku se podařilo dobu snížit ze čtyř měsíců na dva a půl, dnes už Ukrajinci musí čekat přibližně tři měsíce.

Právě tento proces nyní hodlá vláda zrychlit tím, že zvýší roční kvóty na dovoz pracovníků. Ty se rozdělují rovnoměrně na jednotlivé měsíce. Pokud tedy počet žadatelů z Ukrajiny překročí měsíční limit (nyní asi 1600 pracovníků), zbylé žádosti se automaticky přesunou až na další měsíc.

Dvojnásobná kvóta si vyžádá i výrazný nárůst počtu úředníků, kteří budou žádosti posuzovat. Podle materiálu, který nyní zamířil k připomínkám, vznikne na ministerstvu vnitra 110 nových míst, na ministerstvu zahraničí sedm a stát rovněž přijme i 15 nových inspektorů práce. Rozpočet to letos bude stát téměř 96 milionů korun, od roku 2020 pak náklady vzrostou na 105 milionů ročně.

Stát naopak díky zvýšení limitu vybere více z poplatků za příjem žádosti o pracovní vízum. Každý Ukrajinec v současnosti zaplatí 2500 korun. Pokud sněmovnou projde novela zákona o pobytu cizinců, poplatek se zdvojnásobí. Stát by tak dodatečně obdržel 102 milionů. Další miliony pak od ukrajinských pracovníků vybere na daních, více by do rozpočtu odvedly i firmy.

Související