Dělicí čára prochází společností nejen podle příjmů, dosaženého vzdělání, ale také − a v posledních letech stále víc − podle majetku, tedy podle toho, co kdo vlastní. A právě bydlení, nejčastější "běžný" majetek, rozděluje lidi v Česku víc než kdy dříve. Nastupující generace z rodin, které nemají vlastní byt či dům, má dost velkou pravděpodobnost, že "tuto" tradici převezme a nic mít nebude. Závěry studie o vývoji majetkové a příjmové nerovnosti sociologů Petra Sunegy a Martina Luxe mladou generaci určitě zarmoutí. Těžko však překvapí kohokoliv, kdo sleduje obdobný vývoj v ostatních evropských zemích.

Například dva roky starý průzkum italských ekonomů Guglielma Baroneho a Saura Mocettiho potvrdil, že si v italské Florencii udržují bohatství po šest set let stále stejné rodiny. A že když se nedaří, existuje "záchranná síť", kdy ostatní bohaté rody zabrání tomu, aby potomci smetánky padly na dno. Další průzkum společnosti Peterson Institute for International Economics na základě dat za rok 2014 ukázal, že téměř dvě třetiny německých miliardářů majetek zdědily. V menším měřítku něco podobného probíhalo dlouho před tím, než se Československo rozhodlo v roce 1948 vybudovat beztřídní společnost. Červená knihovna z první republiky překypuje příběhy typu, "kterak chudá dívka k bohatému manželovi přišla". V praxi se ale majetek spojoval a jeho vlastnictví včetně vlastnického bydlení bylo vždy výlučnou záležitostí.

Česko se nyní, co se týká majetku, vrátilo do společnosti zemí, jejichž vývoj nebyl na několik desítek let násilně přerušen komunismem. Že tento návrat trval neuvěřitelných třicet let, a nikoliv podstatně kratší dobu, vděčí unikátnímu vývoji. Největší roli v budování majetku sehrála privatizace bytového fondu, která náhodnou ruletou (kdo bydlel u restituentů, měl smůlu) udělala z části obyvatel multimilionáře. Tento majetkový skok se ale týkal především majitelů bytů v hlavním městě, a navíc je nutné jej posuzovat z hlediska dnešních cen.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • V placené části se dočtete:
  • Co v Česku změnila privatizace bytů a komu se nelíbí návrat "klasického" kapitalismu?

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru