Německá kontrarozvědka se rozhodla přezkoumat, jestli začít sledovat nejsilnější opoziční stranu Alternativa pro Německo (AfD) jako celek. Na tiskové konferenci v Berlíně to řekl její šéf Thomas Haldenwang. Pokud se ke sledování odhodlá, bude to krok, který nemá v dějinách spolkové republiky obdoby. Protestní a protiimigrační strana se chce bránit právní cestou.

Civilní kontrarozvědka už v několika spolkových zemích sleduje mládežnické organizace AfD a také její konkrétní politiky kvůli aktivitám, které mohou jít proti demokratickému řádu země. Stranu jako takovou ale zatím nesleduje. Nyní chce na základě veřejných vyjádření členů strany zkoumat, nakolik se v ní dají vysledovat pravicově extremistické tendence. Zaměří se zejména na křídlo předsedy durynské AfD Björna Höckeho a mládežnickou organizaci strany.

"Považujeme to za špatné, budeme se bránit právně," reagoval šéf strany Alexander Gauland, podle něhož je postup kontrarozvědky ovlivněn i politickým tlakem. Předsedkyně poslanců AfD Alice Weidelová zase vyjádřila přesvědčení, že případ její strany je skutečným důvodem, proč loni z čela kontrarozvědky musel odejít Hans-Georg Maassen. Za něj by podle ní takové rozhodnutí nepadlo. Maassen v čele úřadu skončil kvůli několika nepodloženým výrokům.

12,6 procenta

hlasů získala AfD volbách v parlamentních volbách roku 2017. Ve Spolkovém sněmu je nyní třetí nejsilnější stranou.

Oznámení naopak podpořil ministr vnitra Horst Seehofer (CSU), který zdůraznil, že není založeno na politickém, ale odborném posouzení situace. Nevadí ani koaličním sociálním demokratům nebo opozičním liberálům FDP.

Vedení AfD, kterou řada pozorovatelů považuje za pravicově populistickou až radikální, se chce sledování kontrarozvědkou vyhnout i proto, že by to mohlo negativně působit na voliče. Řada jich volí Alternativu pro Německo z protestu, nikoli z přesvědčení, a pokud by strana byla sledovaná kontrarozvědkou, mohli by svůj hlas dát někomu jinému.

I proto v listopadu stranická pracovní skupina vytvořila seznam doporučení. Členové se mají vyvarovat paušálního hanobení cizinců, přistěhovalců a uprchlíků. Nemají také zpochybňovat svobodu vyznání pro muslimy.

AfD, která dosud těžila z kritiky migrační politiky kancléřky Angely Merkelové (CDU), má zastoupení ve všech 16 zemských spolkových sněmech. V celoněmeckém parlamentu je třetí nejsilnější stranou − ve volbách v roce 2017 získala 12,6 procenta hlasů.

Radikálními výroky na sebe její politici upozorňují poměrně často. Předseda Gauland například hovořil o tom, že doba nacismu je jen "ptačím trusem" na úspěšných německých dějinách. Někdejší šéf mládežnické organizace AfD v Dolním Sasku Lars Steinke označil strůjce neúspěšného atentátu na nacistického vůdce Adolfa Hitlera Clause von Stauffenberga za zrádce a zbabělce.

Související