Chaos provázející brexit je nejlepším varováním před používáním referend. Alespoň těch, která mohou zásadním způsobem a neodvolatelně ovlivnit budoucnost celé země. Pojďme si ještě jednou ukázat, proč jsou referenda typu "o vystoupení z EU" krajně problematická a potenciálně destruktivní.

1. Nikdo fakticky neví, o čem se hlasuje. Hlasující v Británii nemohli vědět, jak bude brexit vypadat, nikdo neměl dost informací. Bylo to, jako kdyby otázka zněla: "Chcete skočit z okna, nebo ne?", aniž by bylo jasné, jestli je dole trampolína, nebo beton. Takové hlasování naslepo je holý nerozum − což je vidět i z toho, že dnes, s vědomím toho, co se děje, by byl výsledek referenda dle průzkumů zřejmě opačný. Pokud už o něčem fatálním nechat veřejnost hlasovat, tak jen o jasně definovaných smlouvách − což byl třeba případ hlasování o přístupové smlouvě k EU v roce 2004 v Česku.

2. Referenda se dají snadno zmanipulovat. Dnes je zřejmé, že v Británii vyhrál tábor "leave" i díky chytlavým výmyslům (například že 350 milionů liber, jimiž země přispívá do unijní pokladny, může být využito na podporu britského zdravotnictví). Před jednoduchým výmyslem v podstatě není obrana: realitě odpovídající vysvětlení jsou složitější, takže je nakonec skoro nikdo neposlouchá. Nemůžete bohužel dát do pravidel referenda "v kampani se nesmí lhát". Nebo vlastně můžete, ale prakticky se to nedá vymáhat. Jednoduchý a hezký příběh je vždy podmanivější než realita. Mozek vypíná, člověk se pak klidně rozběhne s blaženým úsměvem hlavou proti zdi, kterou sice všichni kolem něj vidí, ale on ne.

3. Všichni lidé nejsou schopni srovnatelně posoudit souvislosti. Marná sláva, lidé nedostali rozumu stejně naděleno, takže nechat všechny rozhodovat o superkomplexní záležitosti je ošidné. Kdyby někomu připadalo, že by se tento argument dal použít nejen proti referendům, ale i proti demokracii jako takové, musím ho vyvést z omylu. Už James Madison psal, že zastupitelská demokracie má oproti referendům tu výhodu, že tříbí vůli voličů. "Je tak možné názory veřejnosti vytříbit a zdokonalit prostřednictvím zvoleného sboru občanů, kteří díky své moudrosti nejlépe rozpoznají skutečný zájem země a u kterých bude méně pravděpodobné, že by podlehli pomíjivým úvahám." Ano, i když si o kvalitě zákonodárců netřeba dělat iluze, přece jen je pravděpodobnost, že udělají v zásadní záležitosti totální botu, menší než u celku populace.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru