Letos uplyne 30 let od brutálního potlačení demonstrací na pekingském náměstí Nebeského klidu. Bývají popisovány jako snaha o demokratizaci Číny zdola. Obyčejné Číňany ale k protestům, během kterých podle britských diplomatů zemřelo až 10 tisíc lidí, přiměla také touha po ekonomicky prosperující Číně.

V centru Pekingu se v polovině dubna 1989 konal pietní akt za zemřelého politika Chu Jao-panga. Ten se do svého odvolání z vedení Číny v roce 1987 snažil prosadit liberální hospodářské reformy. Díky nim a rehabilitaci řady obětí kulturní revoluce se tento komunista stal pro mnoho Číňanů symbolem, jakými jsou pro Čechy a Slováky komunistický předák Alexander Dubček a reformní ekonom Ota Šik. Uctění Chuovy památky přilákalo zhruba sto tisíc lidí včetně studentů. Akce se ale změnila v měsíc a půl trvající demonstrace, jež krvavě rozprášila armáda na začátku června.

Komunistická vláda pomocí cenzury médií, internetu a perzekuce disidentů sice stále dusí jakékoli pokusy o zpochybnění vlády jedné strany, ale jedno poučení si z událostí před 30 lety přece jen vzala. Zasadila se o proměnu země v průmyslovou velmoc za každou cenu. Výsledkem je, že mnoho z více než miliardy obyvatel Číny dnes zažívá míru blahobytu, o které demonstranti v roce 1989 jen snili. Potvrzuje to, že žádná významná globálně působící firma nemůže tamní trh ignorovat. Dalším důkazem je společná síla čínských spotřebitelů. Když začnou méně utrácet a více šetřit, jak se děje v posledních měsících, vzrostou obavy o výkonnost celosvětové ekonomiky.

Ruku v ruce s růstem blahobytu stoupá důležitost Číny pro společnosti, jako jsou německá automobilka Volkswagen s její českou dceřinou společností Škoda Auto, americký výrobce mobilních telefonů Apple či česká splátková společnost Home Credit. Stejně jako je pro tyto a tisícovky dalších firem z celého světa zásadní čínský zákazník, je pro dnešní čínské podniky důležité získat klienty v cizině. Proměna Číny z vývozce levného spotřebního zboží ve světového hráče již v několika odvětvích je nejpatrnější ve výrobě oceli a telekomunikačních zařízení.

Aby se v těchto i dalších oborech na světových trzích dokázala prosadit, neváhá Čína nasadit všechny prostředky, které má k dispozici, nebo které si, nenarazí-li na odpor konkurence, využít dovolí.

Když se kalila čínská ocel

Do poloviny 70. let byl objem výroby oceli v Číně zanedbatelný. Obrat přišel v srpnu 1978, kdy zástupci čínské a japonské vlády podepsali smlouvu o míru a přátelství. Na historickou návštěvu Japonska vyrazil tehdejší čínský vicepremiér Teng Siao-pching, pozdější spolupracovník Chu Jao-panga. Během japonské cesty Teng navštívil tehdy technologicky velmi moderní japonské ocelárny Nippon Steel Corp. Čínský vicepremiér měl v úmyslu využít závod Nipponu jako vzor pro vznikající čínskou ocelárnu Baosteel.

Před 40 lety činil objem čínské oceli zhruba čtyři procenta na celkové světové produkci. Díky Baosteelu a tisícovkám dalších oceláren, které v zemi od té doby vznikly, dosahuje podle Světové ocelářské asociace současný podíl Číny na globální výrobě surové oceli takřka 50 procent a hotových ocelářských výrobcích zhruba 45 procent. Baosteel se stal odrazovým můstkem k tomu, aby se Čína stala největším vývozcem oceli a ocelářských výrobků, včetně materiálů pro výrobu nerezových jídelních příborů, na světě.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru