Kdo věří, že ekonomové renomovaných mezinárodních, státních či soukromých organizací umí předpovědět zvrat hospodářského vývoje a nástup recese či krize, žije v iluzi. Pohled do minulosti to ukazuje jasně.

Ještě v září 2008, tedy v měsíci, kdy padla banka Lehman Brothers a krize se rozjela naplno, byli ekonomové, bráno podle oficiálních výstupů, v klidu. Ani jedna analýza predikující vývoj v 77 nejvíce sledovaných ekonomikách totiž pro rok 2009 nepředpovídala nástup recese. Ve skutečnosti však prudký pokles hospodářství zasáhl hned dvě třetiny zemí ze sledovaného vzorku. Přitom pád Lehman Brothers nebyl ani zdaleka prvním příznakem krize. O rizicích spojených s hypoteční bublinou se tou dobou už dávno vědělo, Spojené státy i Británie již zažily kolaps významné banky a nedůvěra na finančním trhu i její dopad na nabídku úvěrů také nebyly tajemstvím. Přesto žádná instituce recesi nepředpovídala.

Není to samozřejmě jen problém současné generace ekonomů. Expert Mezinárodního měnového fondu Prakash Loungani vypracoval přehled ekonomických předpovědí z devadesátých let a také nenašel příklad úspěšné předpovědi hospodářského poklesu. Ukázal současně, jak moc jsou si předpovědi podobné, ať už je produkoval Mezinárodní měnový fond, Světová banka, nebo soukromé banky. Stejné podklady a metody, stejné výsledky.

S tím, že bychom se předem spolehlivě dozvěděli o příchodu hospodářských potíží, tedy počítat nemůžeme. Současně ale platí, že recese nebo i krize někdy v budoucnu naši ekonomiku zasáhne. To je prostě fakt, který nemá nic společného s českým pesimismem, sebemrskačstvím či malou sebedůvěrou, jak někdy slyšíme. Cyklický vývoj ekonomiky nezmizí, dokud budeme žít v kapitalismu. Aby nedošlo k nedorozumění: krize zažívají samozřejmě i nekapitalistické ekonomiky, a to včetně těch, které se uzavřely před světem. V nich se sice nepříznivý vývoj ekonomiky neřeší na titulních stranách, ale to neznamená, že nemají zásadní dopad na život obyvatel. Naopak, v extrémním případě, jako je Severní Korea, může jít i o život.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru