Kamera proletí nad rozlehlou zalesněnou plochou a už z prvních letmých záběrů náhorní plošiny na pomezí amerických států Missouri a Arkansasu je zřejmé, že dlouho oddalovaná a napjatě očekávaná třetí řada seriálu Temný případ se opět odehrává v kraji, kde lišky dávají dobrou noc.

Hned v první epizodě, kterou stanice HBO odvysílá v pondělí 14. ledna, toto přísloví platí doslova. V jedné scéně ústřední dvojice detektivů vysedává ve skládacích křesílkách uprostřed noci a uprostřed ničeho, auto zaparkované v pustině hned vedle skládky. Začínají 80. léta, zrovna zemřel herec Steve McQueen. Muži debatují nad případem dvou ztracených dětí, který brzy rozpohybuje vyprávění nové řady Temného případu napříč třemi časovými rovinami a mnoha dekádami. A občas protagonisté vystřelí po kryse pobíhající mezi odpadky. Jenže pak se místo odporného hlodavce objeví roztomilé liščí mládě.

Detektiv Roland West na tuto "dravou škodnou" bez váhání zamíří, jeho černošský partner Wayne Haynes mu strhne zbraň. V té scéně se znatelně projeví rukopis muže, který stál u zrodu celého seriálu, jenž se svou první řadou vepsal do dějin televizní zábavy. Scenárista Nic Pizzolatto tu v trefném dialogu vykreslí charakterové rysy postav, naznačí mnohé, co ovlivní zbytek seriálu, ale informace dávkuje přesně a pozvolna.

Už tu se ukazuje, že detektiv Haynes, který představuje nejdůležitější postavu třetí řady, je muž ovládaný emocemi. Možná si je nechce zcela připouštět, ale mají ho pronásledovat až do dob, kdy jeho vlasy budou plné šedin a paměť samá díra.

Ostrý začátek

Detektiv Wayne Haynes v podání oscarového herce Mahershaly Aliho začne se svým parťákem počátkem 80. let vyšetřovat případ dvou zmizelých dětí. Tehdy ještě netuší, že temné okolnosti pátrání dopadnou na celý jeho následující život. Tragickým osudem tohoto smutného hrdiny začala letošní seriálová sezona pěkně zostra. Temný případ má také ve třetí řadě moc zarýt se divákům hluboko do paměti. Nedokonalost vzpomínek je ostatně jeho hlavním tématem.

Záběr, který se vepsal do dějin

Temný případ byl jednoznačně nejdiskutovanějším seriálem roku 2014. Vynořil se z mysli někdejšího univerzitního profesora Pizzolatta, který se rozhodl seknout s akademickou dráhou a prorazit v televizní branži. Tak se s rodinou přestěhoval do Los Angeles a psal a psal. Třeba 48 hodin v kuse, přestával, jen aby dále snil o svých postavách.

Z těchto až horečnatých tvůrčích seancí vzešel i scénář první řady Temného případu. A stanice HBO udělala nečekanou věc. Pizzolattovi, který prakticky neměl zkušenosti s televizí, poskytla absolutní kontrolu nad vznikem díla. Stal se takzvaným showrunnerem, který dohlíží na podobu seriálu, ale také jediným scenáristou a výkonným producentem.

Příběh dvou detektivů vyšetřujících rituální vraždu v bažinách Louisiany se vymykal běžným krimi seriálům nejen v pojetí hrdinů, kteří se nehrdinsky propadají do halucinací, pochyb a pesimismu, ale také režií talentovaného Caryho Jojiho Fukunagy. Ten učinil ze samotného prostředí další postavu, hrozivou i mystickou, a pevně zasadil do tohoto chvílemi až přízračného světa představitele hlavních rolí Matthewa McConaugheyho a Woodyho Harrelsona.

Fukunagova dravá režie překryla i slabiny seriálu, jehož scénář byl jako papiňák plný symbolů a nihilismu a místy hrozil, že vybuchne. Matthew McConaughey výzvu v podobě postavy pološíleného detektiva ustál a seriál mu právem znovu nastartoval kariéru. Právě hercovy filozofující promluvy ale patřily k poněkud přechytralým pasážím, v nichž příliš skutečné hloubky nebylo.

Jenže podobné pochyby snadno zahladilo uhrančivé ztvárnění, jehož vrcholem byl šestiminutový akční záběr na konci čtvrté epizody, který na obrazovky vpadal s takovou razancí, že nejspíš v mnoha domácnostech shodil křupky ze stolků. Ani v kině takováto kompozičně a organizačně složitá jízda, v níž ve správnou chvíli vletí do domu cihla, tak aby ji kamera uvnitř zachytila, a v níž maskéři za pochodu maskovali herce, nebývá k vidění. Byl to jeden z těch televizních momentů, o němž si lidé vzrušeně povídali druhý den v práci.

Do hlubin paměti

Aktuální třetí řada už není režijní přehlídkou jediného tvůrce. Ale Pizzolatto, který se tentokrát sám chopil i režie některých epizod, tu − po rozpačité druhé řadě − dále rozvíjí motivy a vypravěčské mechanismy, které fungovaly v "jedničce". A také se zbavil všudypřítomného nihilismu, jenž místy působil až otravně.

Mahershala Ali coby detektiv Haynes tu konečně dostává odpovídající prostor, aby naplno rozvinul herecký talent. Ten aktuálně potvrdil Zlatým glóbem pro nejlepšího herce ve vedlejší roli za film Green Book a za vedlejší roli má též Oscara − za drama Moonlight. Nyní však − i dle vlastních slov − stanul před opravdovou výzvou.

Hraje muže, kterému se nevyřešený případ dvou ztracených dětí a temné okolnosti vyšetřování vepsaly hluboko do paměti. Ale také někoho, kdo přichází o paměť a koho někdy pronásledují přízraky minulosti tak živé, až se stírá rozdíl mezi realitou a halucinací.

Pizzolatto je scenáristicky uměřenější a nová řada Temného případu působí především jako vynikající antidetektivka. Struktura tří časových rovin dává divákům jasně najevo, že to, co se v první z nich vyšetřuje, nebude ani v daleké budoucnosti vyřešené. Pizzolatto nicméně skvěle využívá pozvolné dávkování informací spíše k poodhalení nitra hlavního hrdiny než samotného případu.

Zbývá vám ještě 40 % článku

Co se dočtete dál

  • V článku se dále dozvíte:
  • - Proč děj přeskakuje z 80. do 90. let?
  • - Jak obstojí Mahershala Ali ve srovnání s předešlými hrdiny Temného případu?
  • - A z čeho v nových epizodách pramení napětí a tragédie?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se