Volby do Evropského parlamentu (EP) se budou na území České republiky konat v pátek 24. května a v sobotu 25. května. Rozhodl o tom prezident Miloš Zeman. Informoval o tom prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

Občané EU volí zástupce do EP jednou za pět let. Volby se v zemích EU budou konat letos mezi 23. a 26. květnem. Podle pravidel z roku 1976 by se volby měly konat mezi 6. a 9. červnem, tento termín ale členské státy považovaly za nevhodný. Navrhly proto změnu.

Europarlament bude mít nově po odchodu Británie z EU 705 křesel místo dosavadních 751. Česko má v dosavadním EP 21 míst.

Volby v roce 2014 doprovázela rekordně slabá volební účast, k urnám přišlo jen 18,2 procenta oprávněných voličů. Vítězné ANO získalo v roce 2014 v eurovolbách čtyři mandáty, stejně jako ČSSD a TOP 09. KSČM a KDU-ČSL mají po třech mandátech, ODS dva a svobodní jeden.

Státy EU budou před květnovými volbami spolupracovat v boji proti dezinformacím. V úterý se na tom dohodli ministři odpovědní za evropskou problematiku. 

"Jednou z priorit rumunského předsednictví je ochrana evropských voleb před vnějšími vlivy," poznamenal před novináři George Ciamba, rumunský ministr odpovědný za evropskou problematiku. Dezinformace se podle něj staly jednou z velkých výzev evropské demokracii. "Aby byla naše odpověď efektivní, je třeba společná snaha členských zemí i občanské společnosti," uvedl.

Problematika se podle něj netýká jen boje s dezinformacemi či snahy o vyšší odolnost evropských společností vůči podobným snahám, jejichž původ byl u různých voleb v minulých letech opakovaně vysledovatelný do Ruska. "Je to také otázka kybernetické bezpečnosti a dalších aspektů," připomněl rumunský ministr.

Evropská komise už v loňském roce unijní státy na problematiku opakovaně upozorňovala. V dubnu předložila internetovým firmám návrh kodexu chování, který by měl pomoci šíření falešných zpráv omezit. Na počátku prosince přišla s poslední sadou návrhů, právě o nich v úterý zástupci členských zemí diskutovali.

Zřízen by měl být například systém včasného varování mezi orgány EU a členskými státy, který usnadní sdílení informací, hodnocení dezinformačních kampaní a vydávání varování týkajících se dezinformací v reálném čase.

Náměstek českého ministra zahraničí Aleš Chmelař v Bruselu novinářům řekl, že v několika měsících, které do eurovoleb zbývají, se unii nepodaří připravit "nějaký nový obrovský a komplexní systém". Využity mají být například zkušenosti pracovní skupiny pro hybridní hrozby u unijní diplomatické služby, označované názvem StratCom. Její možnosti mají být personálně i finančně posíleny, své kapacity mají odpovídajícím způsobem podpořit i samotné členské země.

Podle Chmelaře se nyní v ČR debatuje o tom, který z orgánů státní správy by měl mít v této věci hlavní slovo. "Je to záležitost více resortů," podotkl Chmelař a zmínil možnost existence několika "kontaktních bodů", třeba na ministerstvech vnitra, zahraničí, obrany či při Úřadu vlády.

Související