Německo si jako jediná země na světě předsevzalo, že se zbaví nejenom jaderných elektráren, ale postupně i těch, které spalují uhlí. Místo toho sází hlavně na vítr a slunce. Poslední černouhelný důl v západoněmeckém Porúří skončil s těžbou v prosinci, hnědé uhlí ale dál zůstává klíčovým palivem a podle expertních odhadů se bude těžit ještě 30, možná 40 let.

"Útlum těžby znamená nejhlubší zásah do struktury německé energetiky se značnými sociálními dopady," prohlašuje spolkový ministr hospodářství Peter Altmaier.

Vláda ale zatím neví, jak se s tímto politicky citlivým problémem vypořádat. Poradit jí má komise složená ze zástupců firem, odborů, výzkumu i ochránců přírody. Už koncem loňského roku měla předložit doporučení, jak zmírnit hospodářské a sociální dopady v nejvíce postižených regionech a kolik investovat do restrukturalizace tamních ekonomik. Zatím se jí ale návrh vypracovat nepodařilo, komise má 41 členů, kteří se nedokážou dohodnout.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.