Za okny vytopené kanceláře náměstka ředitele Českého hydrometeorologického ústavu Jana Daňhelky fučí ledový vítr a na chvíli se objeví i sněhové vločky. Pro letošní zimu a rozhovor o předpovědích počasí v čase změny klimatu nečekaná kulisa.

HN: Teď sice padá sníh, ovšem o Vánocích pršelo a bylo teplo. Není současné ochlazení jen krátkodobé? Dočkáme se letos opravdové zimy?

Poslední takzvaně krutou zimu, bohatou na sníh, jsme zažili v roce 2006. Jak to bude letos, je i nyní těžké říci. U nás se na několik týdnů nebo měsíců předpovídá strašně složitě. Nemáme žádný jednoznačný faktor, který by průběh následující zimy nebo i léta ovlivňoval.

Třeba v Pacifiku mají jevy El Niňo a La Niňa, což jsou dvě fáze, které jednoznačně určují, jestli třeba v Austrálii mohou očekávat sušší, nebo vlhčí průběh léta.

Navíc jsme územím, přes které prochází takzvaná dlouhodobá nulová izoterma, tedy rozhraní mezi oblastmi, které jsou během zimy v průměru nad a pod nulou. Jsme proto velmi citliví na drobné výkyvy a normální je u nás jak mrazivá zima se sněhem, tak nijaká, v nížinách úplně bez sněhu a s teplotami nad nulou. Je pravda, že druhá varianta se v posledních letech stala tak trochu normou.

HN: Lze určit, kudy přes naše území ona izoterma, tedy rozhraní průměrného počasí nad nulou a pod nulou, vede?

Ne, to nelze tak jednoznačně říci, roli totiž hraje nadmořská výška území. Ta čára navíc není vodorovná, nekopíruje rovnoběžky, ale prochází přes území od severu k jihu. Je to právě kvůli rozhraní vlivu suchého kontinentálního a vlhkého oceánského počasí, které jde přes střední Evropu. Jmenovat naše město či vesnici, kolem které běží, nelze. K rozhraní v podstatě patří celé naše území.

HN: Zájem o předpovědi počasí je mezi Čechy stále velký. Lidé už ale nečekají jen na zprávy, hledají si informace na webech, stále populárnější jsou různé předpovědní aplikace. Vy jste vloni uvedli dvě, ČHMÚ a rozšířenou ČHMÚ+, jaký je o ně zájem?

Zaznamenali jsme celkem přes 500 tisíc stažení, s čímž jsme spokojení. I reakce jsou převážně dobré.

Jan Daňhelka (42)

◼ Studoval Přírodovědeckou fakultu UK, obor fyzická geografie.

Hned po škole nastoupil do Českého hydrometeorologického ústavu, nejprve na oddělení hydrologických předpovědí, kde jako hydrolog ve službě zažil povodeň 2002, poté se stal vedoucím předpovědního pracoviště.

◼ Dnes je náměstkem ředitele pro hydrologii. Je také členem poradní skupiny Komise pro hydrologii Světové meteorologické organizace. Působí navíc externě na katedře fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

◼ Hydrologie, tedy věda zabývající se pohybem a rozšířením vody na Zemi, je nejen prací, ale i největším koníčkem Jana Daňhelky.

Když cestuje do zahraničí, zajímá se v daném městě či území nejen o památky, ale i o hospodaření s vodou a vůbec její výskyt a pohyb.

Jeho specialitou je vyhledávání a fotografování takzvaných povodňových značek, které ukazují, kam až v daném místě sahala voda při významných záplavách.

◼ "Když jsem byl naposledy v Římě, musel jsem samozřejmě vyhledat tu nejstarší, která se v Evropě vyskytuje. Našel jsem ji na okraji města a byla z 13. století, kdy město zaplavila rozvodněná Tibera," říká.

◼ Daňhelka je ženatý se známou meteoroložkou Dagmar Honsovou, tvrdí však, že doma se o meteorologii a vůbec práci spolu s manželkou nebaví. "Máme dost jiných témat," říká otec dvou dcer, osmi- a pětileté, jejichž fotografie zdobí jeho pracovní stůl.

HN: Lidé vás často srovnávají s norskými meteorology a jejich webem Yr.no. Ředitel vašeho ústavu ale v rozhovoru publikovaném v HN vloni říkal, že jste v předpovědích detailnější, přesnější. Hrana čtverce, ze kterého mají data Norové, je prý 10 kilometrů, vy máte údaje už po 2,5 kilometru. Platí to i pro zmíněné aplikace?

Jistě. Norská služba využívá globální model ECMWF, což je evropský model, který pokrývá celou zeměkouli a počítá s rozlišením, aby i dnešní superpočítače byly schopné Zemi pokrýt. Proto je kolem 10 až 15 kilometrů. My vycházíme z modelu Aladin, který nedokáže pokrýt celou zeměkouli, ale nad Evropou je schopen počítat v daleko menších čtvercích právě na úrovni 2,5 kilometru. Rozlišení, které poskytujeme, a množství informací, které do aplikace vstupují, jsou tedy daleko vyšší než u Norů. Jejich aplikace umí velmi dobře tu vizuální stránku, umí informace atraktivně podat. My se chceme spíše zaměřit na co největší věrohodnost a kvalitu.

HN: Norové ale využívají i vaše data.

Data v meteorologii jsou obecně sdílena v mezinárodní síti a celoevropský model, který je základem norské aplikace, vychází z dat pozorovaných na celé zeměkouli.

Samozřejmě do toho vstupují i informace, které my naměříme a sdílíme s celým světem. Na zmíněné rozlišení to ale nemá vliv.

HN: V čem se liší základní aplikace ČHMÚ od rozšířené ČHMÚ+?

Rozšířená verze je trochu pro fanoušky meteorologie. Jsou v ní navíc mapy různých výstupů z modelu Aladin, včetně třeba předpovědi oblačnosti, informace z hydrologie v podobě pozorování vodních stavů a průtoků i údaje o parametrech kvality ovzduší.

HN: Aplikace vznikly, ale vaše webové stránky zůstávají stále stejné. Například propracovat se k radarovým snímkům, aby uživatel viděl, zda mu na výletě hrozí déšť, či nikoli, u vás není úplně jednoduché. Větší uživatelský komfort včetně videí či modernějších prvků, jak je vloni sliboval ředitel, dál chybí.

V roce 2018 jsme si dali za úkol připravit zadání a koncepci nové podoby webu tak, abychom už na homepagi nenabízeli spoustu různých údajů a odkazů, ale poskytli to, co lidé skutečně chtějí. Takové logické uspořádání už máme připraveno, skutečnou proměnu webu chceme uvést v život letos. Budeme určitě přednostně zprostředkovávat informace, které mohou mít dopad na život lidí a fungování společnosti.

K tomu patří informace o čistotě ovzduší, hydrologii plus meteorologii. Samozřejmě včetně negativních jevů v ovzduší, hrozby povodní, vichřic.

To je to spektrum, ke kterému se lidé musí dostat velice rychle a snadno.

Zatím jste si přečetli 40 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.