Na letopočtu 2019 je nejnápadnější, že jde o 30. výročí pádu komunismu. Otázka zní: má cenu si tehdejší události a dobu, která jim předcházela, připomínat jako něco, co je svým způsobem stále živé? Tedy snažit se ji reflektovat a vyrovnávat se s jejím dědictvím? Nebo je to už mrtvá minulost, která stojí maximálně za formální připomínku, třeba za nějaký ten věnec položený k pomníku ve dvě hodiny ráno, ale jinak je lepší dívat se jen dopředu?

V Česku se postupně prosazuje druhý pohled − nechat minulost být. Důvody dobře formuloval Jan Zahradil, lídr ODS do evropských voleb. "Když v Německu uplynulo 30 let od pádu nacismu, psal se rok 1975 a nikdo tam už nestavěl politický program na nekonečném vyrovnávání se s minulostí. Proto i zde bude v roce 2019 v politice úspěšný ten, kdo nebojuje únavné bitvy minulosti, ale je dobře připraven na nečekané bitvy budoucnosti".

Něco na tom je. Politika má skutečně řešit aktuální problémy a úspěšný je po zásluze ten, kdo to dokáže nejlépe. Jenže současně platí, že lhostejnost k minulosti bývá zákeřná. Když ji ztratíte ze zřetele, může se vám postupně, byť v jiné podobě opět začít zhmotňovat. Například v citovaném Německu to pochopili a zcela se od minulosti odstřihli. V roce 1975 tam opravdu nebyl premiérem evidovaný konfident gestapa a vládu nepodporovali pohrobci NSDAP. U nás se to nějak nepovedlo. Třicet let po pádu komunismu máme premiéra, který je v evidenci spolupracovníků StB, a vládu podporuje strana, která se od zločinecké KSČ v zásadě liší jen tím, že si do názvu přidala jedno písmeno a zrovna nemá sílu na to, aby se chovala jako svá předchůdkyně. Paralela s Německem nesedí. V české společnosti je neblahá minulost proklatě živá. Nemáme čistý stůl. Což mimochodem problematizuje i přípravu na ony "nečekané bitvy budoucnosti", o kterých mluví Zahradil.

Zdejší neochota k vyrovnání se s minulostí má důvod. 

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 50 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily v Hospodářských novinách. Těšit se můžete na texty Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru