Když během října a listopadu došlo k propadu cen ropy pod hranici 60 dolarů za barel, mnozí prohlašovali, že je recese za dveřmi.
Pokles ale nebyl kvůli nižší poptávce jako na podzim 2008. Na vině byla nabídka. Ukázalo se, že výpadek íránské produkce se nekoná a těžba ropy z břidlice roste rychleji, než se čekalo. Ropu nepodpořily ani zprávy o zpomalování světové ekonomiky, ty však přicházely již dříve a cena ropy tehdy utěšeně rostla.
Co propad ceny ropy o třetinu znamená pro českou i světovou ekonomiku? Pro ekonomiky závislé na vývozu ropy, jako je Saúdská Arábie či Rusko, některé regiony Spojených států či akcie ropných korporací se jedná samozřejmě o problém. Pro zbytek světa jde ale o jednoznačně pozitivní zprávu.
Nižší cena ropy znamená (nejen) pro Českou republiku lepší bilanci zahraničního obchodu, vyšší kupní sílu zákazníků a v neposlední řadě také nižší inflaci.
Centrální banky, včetně amerického Fedu či ČNB, nebudou tlačeny k rychlejšímu zvyšování úrokových sazeb. A vyšší kupní síla domácností a investice firem podpořené nižšími úroky představují přesně to, co teď slábnoucí globální ekonomika potřebuje.
Pokles cen ropy tak může prodloužit období růstu české i světové ekonomiky.
