Tak dlouho kritizoval americký prezident Donald Trump americkou centrální banku, až ji začal kritizovat ještě víc. Poněkud netradiční konec známého přísloví docela dobře vystihuje dlouhodobý vztah amerického prezidenta a tamní centrální banky, která je terčem kritiky bez ohledu na to, k jakému měnovému opatření se zrovna rozhodla.

Výsledkem je dlouhodobá nevraživost, která má dopad na akciové trhy nejen ve Spojených státech.

Například už během předvolební kampaně v roce 2016 Trump dlouhodobě opakoval, že nízké úrokové sazby Fedu mají víc společného s tehdejší politickou situací než se stavem ekonomiky. Politika centrální banky podle něj měla zajistit Američanům pocit prosperity v éře Baracka Obamy, přestože růst cen by si dávno zasluhoval zdražení peněz, tedy zvyšování úrokových sazeb. I proto letos na jaře vyměnil tehdejší šéfku Fedu Janet Yellenovou za Jeroma Powella.

Stačilo deset měsíců a nový "prezidentův muž" se dostal do stejné palby kritiky jako jeho předchůdkyně. Dokonce se začalo spekulovat o tom, že jej Trump vymění za někoho "povolanějšího". Změnil se jen důvod kritiky. Centrální bankéři, kteří v letošním roce zvýšili úroky už čtyřikrát, se znelíbili prezidentovi právě proto, že až příliš rychle zdražují peníze. Prostě podle prezidenta vnímají ekonomiku lépe, než je na tom doopravdy.

Trumpova kritika měnové politiky, především pak obava z výměny ve vedení Fedu, urychlila pád amerických akcií. Ty letos už zažily několik horkých chvilek, trhy se otřásly v únoru, březnu a červenci. Prosincový propad je ale nejhlubší a nejdelší. Analytici dokonce varují, že by letošní poslední měsíc roku mohl být pro americké akcie nejhorší za posledních 87 let.

Svůj názor na další vývoj akciových trhů přidal i bývalý guvernér Fedu Alan Greenspan. Ten se domnívá, že americké akcie ztrácejí kvůli růstu výnosů amerických dluhopisů a ty zase rostou s růstem úrokových sazeb. Dluhopisy se tak pro investory stávají atraktivnější než akcie. Výsledkem může být další vlna výprodejů, a pokud by náhodou došlo ke korekci (rozuměj − akcie by se vzpamatovaly), na dlouho to nebude − a pak se prý "zachraň, kdo můžeš". Greenspan svůj názor přednesl ještě před tím, než Fed zvýšil úroky navzdory přání prezidenta Trumpa. Nutno dodat, že vývoj bohužel dává exguvernérovi Fedu za pravdu.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Mohou si i další centrální banky vzít příklad z Fedu?

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru