Liberální demokracie za sebou nemá úplně dobrý rok. I ve Velké Británii, kolébce a vzoru moderní demokracie, vidíme při jednání a rozhodování o brexitu, že je to náročný a pro volené lídry těžko zvladatelný proces.

Historie by přitom měla stát na straně demokracie. V roce 1941 bylo na světě jen demokracií více než desítka. Naopak v roce 2000 podle americké nevládní organizace Freedom House jen osm zemí na světě nikdy nemělo nějaký druh více či méně svobodných voleb. Od finanční krize z let 2008 až 2009 se ale politický systém založený na dělbě moci a ochotě uzavírat politické kompromisy v zájmu prosperity celku otřásá v základech.

Voliči si vybírají politiky, kteří nectí rozdělení moci, nevidí rozdíl mezi státem a stranou, v jejímž čele stojí a kterou často používají jen nástroj k získání osobní moci a obohacení. Ve střední Evropě může být příkladem Viktor Orbán, ale podobné modely neliberální demokracie vznikají po celém světě. Volby v nich jsou různě manipulované a instituce oslabované.

Nebo vznikají přímo autoritářské režimy, kde volby hrají jen roli chabě připevněné zástěrky, která má navenek ukázat, že obyvatelé mají možnost si opravdu vybrat. Příkladem může být Erdoganovo Turecko, kdysi slibná naděje toho, že i v muslimském světě je možný funkční demokratický model, nebo Venezuela jako ukázka toho, jak se dá zničit bohatá země.

Hranice možného

Vyspělé demokracie západního světa se zatím zdají tomuto vábení odolávat. Donald Trump našel odpůrce hlavně ve funkčním soudním systému. Ale chaos kolem odchodu Velké Británie z EU a čím dál silnější volání po druhém referendu, kdy se Britové budou moci rozhodnout už ne na základě populistických slibů, ale reality, kterou prožívají, svědčí o tom, že i někdejší příklad fungování liberální demokracie narazil na hranice svých možností.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Pomáhá internet posilovat demokracii, nebo ji spíš ničí?

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru