Na otázku, zda by Česká republika měla vstoupit do eurozóny, nejde dát podle ekonoma České spořitelny Michala Skořepy jednoznačnou odpověď. "Jsou tam výhody a nevýhody a není nic, co by významně dominovalo," řekl mimo jiné v rozhovoru pro HN.

Podle někdejšího poradce viceguvernéra České národní banky Mojmíra Hampla jsou argumenty ve prospěch přijetí eura spíše mikroekonomické, politické a bezpečnostní než makroekonomické. Jedním z důvodů hovořícím pro vstup může být například zlepšení vyjednávací pozice Česka uvnitř Evropské unie. To souvisí i s nadcházejícím odchodem Velké Británie z EU.

"Jakmile Británie opustí EU, tak kemp zemí stojících mimo euro ztratí svého nejsilnějšího člena. A je tady možnost, že členové eurozóny budou zbylé členy EU nenápadně šikanovat," uvádí Skořepa. "A v tu chvíli vzniká otázka, zda chceme být v kempu těch porážených, nebo v kempu vítězů," dodává.

Ministerstvo financí a ČNB v polovině prosince vydaly zprávu a obě instituce opět nedoporučily přijetí eura. Přičemž ministryně financí na Twitteru napsala "nechceme riskovat zásadní znehodnocení úspor našich občanů". Jaké znehodnocení měla podle vás na mysli?

Jedna možnost, jak to interpretovat, je, že v době mezi zahájením procesu a vstupem do eurozóny by už koruna nijak zvlášť neposílila, a tím pádem bychom do eurozóny vstupovali s nižším kurzem. Ten je totiž aktuálně mimo svou dlouhodobější rovnovážnou úroveň. Takže z tohoto pohledu bychom do eurozóny vstupovali se zbytečně slabým kurzem. Jiná možnost interpretace mě nenapadá.

A co říkáte k ostatním námitkám vlády a ČNB ohledně nedostatečné konvergence, rozdílů ve struktuře hospodářství, případně problému dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí atd.?

Tyto postoje vycházejí ze společného dokumentu ČNB, vlády a analýz expertů ČNB. A tento dokument ze širokého rejstříku argumentů vybírá jen některé a na ty se zaměřuje. Jde hlavně o argumenty makroekonomické, jež  zmiňujete, a mikroekonomické. Ale jsou tam i argumenty, které se do dokumentů ČNB dostaly až v posledních letech. To je třeba otázka regulatorní, tedy že bychom museli platit peníze do záchranných fondů v rámci bankovní unie. Dále že bychom museli převést dohled nad velkými bankami do ECB. A kromě toho jsou tam i argumenty vyjednávací, tedy že bychom se díky členství v eurozóně mohli účastnit jednání, u kterých teď nejsme.

Existuje ale jeden argument, který tam není a který mi dlouhodobě vrtá hlavou. Ten se vrací na začátek integrace. Euro je určitým vrcholem tohoto procesu, ale prvním impulzem byla poválečná atmosféra a snaha zabránit dalšímu poválečnému konfliktu. Takže ten argument byl bezpečnostní. Otázka podle mě zní, zda vstupem do eurozóny bychom si pomohli v oblasti bezpečnosti. Což nabralo na důležitosti například kvůli událostem na Ukrajině a na Krymu. Takže tohle je věc, která by do budoucna stála za prozkoumání. Ale tomu se zpráva ČNB nevěnuje, protože to už je mimo agendu centrální banky. Ale i toto by mělo hrát roli v rozhodování, zda vstoupit do eurozóny.

Jaký je váš osobní názor na přijetí eura a nebude to nakonec spíš politické rozhodnutí než ekonomické?

Byly doby, zhruba deset patnáct let zpátky, kdy byla situace z mého pohledu docela jasná − vstupovat by se nemělo, protože naše konvergence, tedy dohánění západních zemí, byla slabá. Smysl by to tehdy nedávalo už jen z makroekonomického hlediska. V tomto ohledu je ale nyní jiná situace a hlavně v posledních letech a čtvrtletích se rychle mění. Česká ekonomika se poměrně rychle přibližuje a ještě nějakou dobu bude. A to je úplně nejzákladnější argument, to jest argument srovnatelného bohatství. Že jednu měnu by měly mít země, které jsou zhruba podobně bohaté.

Dnes už mi součet všech faktorů − mikro, makro, regulatorní, otázka vyjednávání, možná i otázka bezpečnostní − jasnou odpověď nedává. Nikdo nemá v hlavě nebo v počítači model, který by to vše dal dohromady a vyšlo by mu ano, nebo ne. Je to na naší voličské intuici nebo případně dáme na názor expertů z ČNB a z ministerstva financí, přestože nebyli demokraticky zvoleni. Já osobně na to nemám v tuto chvíli silný názor. Jsou tam výhody a nevýhody a není tam nic, co by významně dominovalo.

Co příklad Slovenska, které na tom z hlediska konvergence nebylo nijak dobře, ale i přesto se tamní politici rozhodli do eurozóny vstoupit?

Srovnání se Slovenskem je zajímavá věc. Na Slovensku byla silným argumentem pro zahájení procesu přijímání eura snaha zabránit tomu, aby se země vrátila zpátky na předchozí mečiarovský kurz. My máme tu výhodu, že na tak hluboké dno jako tehdy Slováci jsme se nedostali. Zatím. Takže bych řekl, že my máme vstupem méně co získat, a proto je mnohem větší i váhání. Slovensko je pro nás zajímavé i v tom, že vzniká otázka, jestli euro té ekonomice pomáhá, nebo nepomáhá.

Poté, co slovenská koruna před vstupem do eurozóny výrazně posílila, mnozí čekali, že se Slovensko dostane do problémů. Vypadá, že se nedostalo, ustálo to solidně. Když se však podíváme zblízka, vidíme, že třeba nezaměstnanost je tam stále výrazně vyšší než u nás. Nebo že slovenské veřejné finance jsou výrazně zadluženější. Takže jsou tam věci, které naznačují, že tamní ekonomika je ve větších problémech než česká. Jenom se ne tak často dostávají do novinových titulků.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru