Když američtí vojenští plánovači v roce 2014 křtili americkou vojenskou misi proti ISIL názvem "Utkvělé odhodlání" (Inherent Resolve), asi netušili, že bude tento týden v Sýrii bez jejich dobrozdání tak náhle ukončena. Jako hodně Trumpových rozhodnutí v zahraniční politice i toto experti a senátoři označují za nepromyšlené a potenciálně katastrofické. A přitom mu nechybí obvyklá razance a dramatizace ve smyslu: "Vyhráli jsme válku s ISIL, naši synové a dcery se celí a zdraví vracejí domů".

Vrcholní zástupci State Departmentu a Pentagonu přesto poslední měsíce prohlašovali, že americká armáda své pozemní jednotky ještě nestáhne. Nyní někteří civilní experti a diplomaté v severní Sýrii údajně dostali 24 hodin k evakuaci. Rozbíhající se projekty civilní obnovy zničených oblastí včetně rekonstrukce bývalého hlavního města "chalífátu" Rakky budou tímto rozhodnutím z velké části omezeny či úplně zastaveny. Těžko lze předpokládat, že rizika náhlého a možná úplného odchodu byla důkladně zvážena a omezena promyšlenou strategií.

Neoddiskutovatelným faktem je, že vojenská mise zásadně přispěla k porážce a likvidaci ISIL jako kvazistátu, který byl pouze jednou z jeho překvapivých metamorfóz. Přední senátoři jako Lindsey Graham přirovnávají Trumpovo rozhodnutí k Obamovu úplnému stažení amerických jednotek z Iráku v roce 2011, které ulehčilo následný rychlý vzestup ISIL ze zbytků zdecimované irácké al-Káidy a nespokojených sunnitských kmenů, s nimiž vláda v Bagdádu a její bezpečnostní složky nezacházely zrovna v rukavičkách.

Rozdíly mezi tehdy a nyní však najdeme − irácké stažení bylo mnohem masivnější (včetně letecké podpory), zato ale zřejmě více plánované a postupnější. Vzniklé vakuum mají nyní více šanci vyplnit státní aktéři jako Turecko a syrský režim (s podporou svých protektorů) než ISIL, byť i on z něho nejspíše získá. Na rozdíl od všech ostatních zemí byl a je pro Američany skutečně strategickým nepřítelem číslo jedna, kterému šli po krku. Trumpovo rozhodnutí posiluje argument, že Bašár Asad je pilířem zbytků stability proti chaosu, který by nastal podobně jako v Iráku po pádu Saddáma Husajna. Nic naplat, že kvůli silové represi protestů nese hlavní vinu na vypuknutí občanské války, která poskytla živnou půdu pro ISIL a další radikály. Vláda diktátora a jeho tajných služeb je aspoň nějaká vláda, říkají "realisté", hojně zastoupení i v české zahraniční politice.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru