Neobvykle dlouho debatovali ve středu senátoři o poslaneckém návrhu zákona, který zásadně mění způsob, jak se budou moci lidé zbavit dluhů. Nakonec vrátili novelu zákona poslancům, takže nastala paradoxní situace. Zatímco poslanci nedávno novelu zákona schválili velkým počtem hlasů napříč stranami, většina senátorů bez rozdílu politického zaměření udělala pravý opak. Nyní bude na Poslanecké sněmovně, aby rozhodla, jaká verze bude platit.

Senátoři tak neposlechli ministra spravedlnosti za ANO Jana Kněžínka. Ten je osobně žádal, aby zvedli ruku pro poslanecký návrh oddlužení lidí, kteří jsou mnohdy odsouzeni k doživotnímu splácení pohledávek. "Vzhledem k tomu, kolik času bylo přípravě návrhu tohoto zákona věnováno, chci poprosit, abyste zvážili schválení tohoto návrhu zákona ve znění, ve kterém byl postoupen Poslaneckou sněmovnou. Jedná se o výrazný posun oproti stávající právní úpravě, změna pomůže dlužníkům zbavit se jejich závazků. Zároveň se jedná o výsledek velmi složitých debat," vysvětloval Kněžínek.

Řada členů horní parlamentní komory ale byla jiného názoru. "Jestliže máme možnost udělat změny, tak je udělejme, je to jeden z nejdůležitějších zákonů, který jsme kdy projednávali, týká se velkého množství lidí," vyzýval k vrácení zákona poslancům sociální demokrat Jiří Dienstbier. Podpořili ho i další senátoři, mezi kterými byli například někdejší prezidentští kandidáti Jiří Drahoš a Marek Hilšer.

863 tisíc

lidí je aktuálně v exekuci, 493 tisíc z nich má více než tři exekuce.

S novelou zákona měli problémy také pravicoví senátoři. Předseda jejich klubu Miloš Vystrčil vyčítal Kněžínkovi celou řadu věcí. "Takovou podobu zákona si nezaslouží ani dlužníci, ani věřitelé," prohlásil a mimo jiné kritizoval složitost celé změny. "Zákon má 343 paragrafů a jen formulář pro sepsání návrhu na oddlužení má 24 stránek. Řekněte mi, kdo je schopný něco takového vyplnit," stěžoval si Vystrčil.

Poslanci chtějí například změnit minimum, pod které dlužník při závazku splatit nejméně 30 procent dluhu za pět let nesmí jít. Zatímco poslanci jej určili na alespoň 1089 korun měsíčně insolvenčnímu správci a nejméně stejnou sumu věřiteli, Senát navrhuje vrátit se k jiné podmínce: více než 1000 korun insolvenčnímu správci, případně výživné a nejvýše 4000 korun advokátovi na podání návrhu na oddlužení.

Senátoři a poslanci se liší i v názoru na to, jestli by měl soud na konci oddlužení posuzovat, zda se dlužník dostatečně snažil dluhy splácet. Zatímco poslanci chtějí, aby soud byl ten, kdo rozhodne o osudu dlužníka, řada senátorů namítá, že je to zbytečné. Argumentují tím, že na dlužníka dohlíží už v průběhu celého procesu oddlužení insolvenční správce.

V pozměňovacím návrhu proto senátoři navrhují, aby platilo, že když člověk pět let plní povinnosti a během této doby není insolvenční řízení zrušeno, bude na konci oddlužený. "A bez podmínky splatit alespoň 30 procent," řekl jeden z předkladatelů návrhu, senátor Hilšer z klubu Starostové a nezávislí.

Zatímco senátorská varianta vadí zastáncům věřitelů, poslanecká je experty, zejména z řad neziskových organizací, kritizována hlavně za povinnost splatit 30 procent z dlužné částky a také za nejistotu, kterou do oddlužení vnáší.

Příznivci vstřícnější podoby insolvencí také argumentují, že pokud by stát pomohl statisícům lidí se vymanit z dluhové spirály, prospělo by to celé společnosti. Často se totiž pohybují v šedé ekonomice, na čemž stát prodělává. Odpůrci namítají, že paušální zmírnění podmínek zbavuje dlužníky odpovědnosti.

Pokud se nezmění v Poslanecké sněmovně poměr sil oproti minulému hlasování, měla by bez problémů projít poslanecká verze. Velmi důležitý bude postup hnutí ANO, které má se 78 poslanci suverénně největší množství hlasů.

Člen tohoto klubu Patrik Nacher, který se na přípravě zákona výrazně podílel, už v minulosti několikrát avizoval, že poslaneckou verzi považuje za nejlepší možný kompromis. "Snažili jsme se přijmout co nejlepší a nejvyváženější návrh, o čemž svědčí i to, že pro změnu zákona hlasovala drtivá většina poslanců, a to jak vládních, tak i opozičních. Je to nepřímý důkaz toho, že se na změně shodla pravice s levicí, liberálové s konzervativci, opozice s koalicí, tedy téměř všichni," tvrdil před několika dny Nacher, který zastává stejný názor jako ministr Kněžínek.

Související