Osmdesátimilionový turecký trh je pro řadu českých firem zajímavý i přes letošní pokles tamní ekonomiky a propad turecké liry v řádu desítek procent, k němuž došlo během léta. Do destinace, z Prahy letadlem dostupné za tři hodiny, vyvezli minulý rok zdejší exportéři zboží a služby za 53 miliard korun. Vedle mladoboleslavské automobilky Škoda Auto, pro niž Turecko představuje osmý trh v žebříčku prodejů, vidí v zemi velkou příležitost podnikatelé v energetice. Jak zaznělo v debatě Hospodářských novin na dané téma, příznivou okolností je, že Turecko má od roku 1995 celní dohodu s Evropskou unií.

Investice do vodních elektráren

Jedním z hlavních českých investorů v Turecku je firma Energo-Pro vlastněná podnikatelem Jaromírem Tesařem. Za Bosporem působí už přes deset let a vlastní tam pět vodních elektráren o celkovém výkonu 95 megawattů.

"Pro nás to nebyl rychlý vstup. Kancelář jsme v Ankaře otevřeli v roce 2006 a první investici jsme udělali až o čtyři roky později. Dlouho jsme monitorovali trh a hledali příležitosti, abychom nekupovali draho," řekl v debatě Jakub Fajfr, ředitel pro strategie a rozvoj v Energo-Pro. Firma má v Turecku vlastní lokální tým, nespojila se s žádnou z místních velkých podnikatelských rodin, jako to třeba udělal německý E.ON nebo další český investor ČEZ. Tomu se v zemi příliš nedaří a miliardové investice, hlavně do paroplynové elektrárny Egemer, už prakticky odepsal.

Byznys v Turecku

Debaty Hospodářských novin se zúčastnili Marek Svoboda (Ministerstvo zahraničních věcí ČR), Marek Dlouhý (pojišťovna EGAP), Jakub Fajfr (Energo-Pro) a moderátor Petr Lukáč (redaktor Hospodářských novin).

Dobře se orientovat v odlišných podmínkách je klíčové. "Firmy vstupující na turecký trh si musí dát pozor na výkyvy kurzu, omezení plateb v zahraničních měnách a dobře prověřit partnery," řekl Marek Svoboda, který řídí odbor ekonomické diplomacie na ministerstvu zahraničí. Jeho třetí rada je velmi důležitá. Řada tureckých firem, jejichž majitelé se zapletli do pokusu o puč proti prezidentovi Erdoganovi v červenci 2016 nebo, jsou vnímáni jako "nepřátelé státu", čelí postihům. Ty se podle Svobody ale nedotkly více než 22 tisíc zahraničních firem, které vytvářejí asi polovinu exportu Turecka.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Peníze podle Leoše Rouska

Máte zájem o informace z ekonomiky v širších souvislostech?

Zadejte svou e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr informací, které se během týdne objevily v médiích. Těšit se můžete na komentář událostí od Leoše Rouska, hlavního analytika Hospodářských novin.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru