Byl to jeden z velmi mála světlých momentů temného období zvaného druhá republika. Mravní autorita masarykovského státu ležela po Mnichovu na lopatkách, nastal čas pragmatismu, cynismu a negace ideálů všeho druhu.

A do toho se 17. prosince 1938, právě před osmdesáti lety, objevil na poslední stránce sedmého čísla čtvrtého ročníku dětského časopisu Mladý hlasatel nový kreslený seriál.

Jakýsi prozatím bezejmenný blonďatý hoch − jméno Mirek Dušín se čtenáři dozvěděli až později − v něm zachraňoval tmavovlasého Jarku Metelku před útokem party zvané Černí jezdci.

S každým dalším týdnem se příběh spisovatele Jaroslava Foglara (1907−1999) rozrůstal o nové postavy, až se v pátém pokračování 14. ledna 1939 představil kompletní pětičlenný klub Rychlé šípy. Na pomnichovském spáleništi jako by se rozsvítilo. Pětice čestných, charakterních kluků pomáhala dobru a stavěla se zlu. Z prachu povstal ideál, který − jak se dalo usuzovat z mimořádné čtenářské odezvy − tehdejší mládež postrádala a poptávala.

Rychlé šípy ale byly i jakýmsi potvrzením pověsti o blanických rytířích. Vždyť Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Červenáček a Rychlonožka přispěchali na pomoc v době, kdy bylo Čechům nejhůř. A to nikoli jednou, ale hned třikrát. Během relativizace hodnot v obdobích po rocích 1938, 1945 a 1968 pomohly nastupujícím generacím udržet jasnou představu o tom, co je správné a co naopak špatné.

Touha po záhadách

Vznešenou pointu zařídily Rychlým šípům pochopitelně až dějinné kotrmelce 20. století ve střední Evropě. Foglar s tím nemohl počítat, jeho úmysl byl komornější a také praktičtější. "Prvních deset pokračování vlastně není přímo o Rychlých šípech, ale o partě Černých jezdců. Jaroslav Foglar tak reagoval na podněty ze svého okolí, na to, v jakých skupinách děti té doby žily a co dělaly ve volném čase," konstatuje veterán a historik skautského hnutí Václav Nosek-Windy. "Věděl, co nedobrého se v partách někdy děje, a nabídl dětem jako příklad jiné chlapce, kteří se také bavili, prožívali svá dobrodružství a svou činností stranili a prospívali dobru a zavrhovali zlo," uvádí v ediční poznámce k soubornému vydání všech 316 dílů legendárního seriálu.

Samotný autor bližší okolnosti vzniku Rychlých šípů nikdy neobjasnil. Naopak o nich s odstupem času záměrně mlžil. "Znal jsem staré uličky a plácky v Praze i v jiných městech, která jsem sjezdil. A tu jsem narazil na partu výborných chlapců, velmi podnikavých, statečných, kteří o úžasná dobrodružství takřka zakopávali na každém kroku. K leckterým jsem jim i dopomohl," přiživoval Foglar ve vzpomínkové knize Život v poklusu dohady, zda má pětice chlapců původ v jeho fantazii, nebo ve skutečnosti. "Slovo dalo slovo a já je přiměl, aby si založili náš čtenářský klub. Což se také stalo, po různých příhodách si dali název Rychlé šípy, a můj sen se začal naplňovat," líčí, jako by právě zdání autenticity bylo jeho cílem.

Ve skutečnosti mu šlo, jak se na sklonku života svěřil, především o motivaci čtenářů toužit a pátrat po tajemnu a neznámu. "Toužíme obvykle jen po tom, co nemáme, co neznáme… Touha byla splněna, už není nač se těšit, po čem se pídit, o čem přemýšlet a snít. A tak by to dopadlo i s Rychlými šípy, kdybych je teď prozradil," vysvětloval v roce 1998 jedenadevadesátiletý autor, proč kolem slavné pětice dělá tajnosti.

Zbývá vám ještě 60 % článku

Co se dočtete dál

  • V článku se dále dočtete:
  • Čeho chtěl Foglar humorně-dobrodružným a výchovným seriálem dosáhnout a zda se mu to podařilo.
  • Čím argumentovali komunisté, když Rychlé šípy zakázali poprvé.
  • Která díla vycházela z tradice dobrodružně-slušňácké dětské party.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se