Bezpečnostní výbor Senátu se v úterý vrátí k výrokům, kterými prezident Miloš Zeman zpochybnil práci Bezpečnostní informační služby (BIS). V novodobé historii to byl zřejmě nejtvrdší veřejný útok české hlavy státu proti kontrarozvědce.

Na přelomu tisíciletí, kdy nynější prezident vedl menšinovou vládu sociální demokracie, šéfoval BIS Jiří Růžek. V rozhovoru pro HN vzpomíná, jak u Zemana tehdy narážel na nepochopení, co má vlastně zpravodajská služba dělat.

Co si myslíte o výroku prezidenta Zemana, že zpravodajci v BIS jsou "čučkaři"?

Jako bývalému řediteli mi nepřísluší, abych to komentoval.

Tak jinak. Do jaké míry zpravodajskou službu poškozuje, když se o ní hlava státu vyjádří silně kriticky v médiích?

Záleží na tom, jaké má ta zpravodajská služba renomé a jaké renomé má hlava státu. Pokud se k činnosti zpravodajských služeb vyjádří hlava státu nějak a premiér a další se vyjádří jinak, tak to svědčí o rozdílném vnímání, o jehož příčinách mohu jen spekulovat.

Vedl jste BIS v době, kdy byl Miloš Zeman předsedou vlády. Bral analýzy BIS tehdy vážně?

Premiér Zeman se soustředil na velkou hospodářskou kriminalitu, směřoval k tomu, aby naplnil heslo "Tuneláři patří do tepláků". V tomhle mu ale BIS nemohla dodávat materiál, který potřeboval, v boji s hospodářskou kriminalitou šlo převážně o policejní práci. Stálo mě určité úsilí, abych mu vysvětlil, že mu můžeme dávat jen informace, ne vykonávat exekutivní kroky. Zároveň ale nepřikládal zpravodajským službám nijak velkou váhu.

Zemanova vláda přitom prodávala některé velké firmy nebo banky. Předpokládám, že u toho měla k dispozici i materiály od BIS. Brali je premiér a vláda v úvahu?

Premiér Zeman tehdy učinil jeden, po mém soudu velmi rozumný krok − koordinaci vlády s BIS svěřil vicepremiéru Vladimíru Špidlovi. A ten navštěvoval týden co týden centrálu služby, výstupy pak tlumočil vládě. Je pravda, že BIS v té době dávala zásadní informace, které vládě mohly být užitečné k rozhodování. Kontrarozvědná činnost ale nebyla pro tehdejší vlády středobodem zájmu. Politici měli tuto oblast zařazenu někde poblíž sci-fi nebo nějakých kriminálních románů. Změna přišla, když jsme vstoupili do NATO a EU a když se ochrana našich utajovaných skutečností stala ochranou utajovaných skutečností celého společenství. Najednou tady byl daleko silnější závazek.

Jak se k výstupům BIS stavěl prezident Václav Havel?

Vždycky si je přečetl, nebyla na to žádná negativní reakce. Zpravodajská činnost ho ale nijak nefascinovala. Bral to jako určitou povinnost směrem ke státu. Vzpomínám si, že snad jednou nebo dvakrát úkoloval zpravodajské služby prostřednictvím vlády.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • V placené části se dozvíte, jaký vztah ke kontrarozvědce měl Václav Klaus a jak se podle Jiřího Růžka proměnila důvěra politiků v tajné služby za posledních 30 let.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.