Když čelí vysoce postavený manažer obvinění z finančních machinací, většinou rychle zmizí z očí, aby pověst firmy příliš neutrpěla. V případě, že informace přece jen unikne na veřejnost, korporace minimalizuje škody tím, že se od svého šéfa zcela jasně distancuje.

Kauza Carlose Ghosna se z klasických vzorců vymyká. Renault Ghosna i měsíc poté, co ho partnerská automobilka Nissan obvinila, že používal firemní peníze pro vlastní účely, vede jako svého šéfa. I přesto, že stále sedí v japonském vězení.

To jistě svědčí o moci a vlivu, jaký si manažerská hvězda s brazilsko-libanonskými kořeny a vzděláním z elitních francouzských škol za dvacet let v Renaultu vybudovala. Ještě víc to ale vypovídá o tom, jak urputný boj o vliv v alianci vyrábějící ročně přes deset milionů aut právě probíhá.

Klíč k pochopení současných manévrů je ukryt v unikátní vlastnické struktuře aliance Renault−Nissan−Mitsubishi. Nejde o jednotný koncern, jaký důvěrně známe třeba v podání skupiny Volkswagen, která plně vlastní i ovládá Škodu i další plejádu značek od Audi (které sice zůstalo na burze, ale obchoduje se jen s "drobky, které VW nevykoupil) po Ducati. Francouzsko-japonská aliance je založena na vzájemném vlastnictví akcií. Renaultu patří 43procentní podíl v Nissanu, a je tak rozhodujícím akcionářem. Nissan naopak drží 15 procent akcií Renaultu (bez hlasovacích práv) a od roku 2016 ovládá Mitsubishi Motors. Tato propojení se ukula v době, kdy měly japonské automobilky problémy. Klíčový je rok 1999, kdy Renault získal 37 procent v Nissanu a zaplatil za ně 3,5 miliardy dolarů a 15 procenty svých akcií.

Už tehdy "opanoval" výrazně větší automobilku, což by se nemohlo stát, kdyby Nissan právě nebojoval o holé přežití. Záchranná kúra se − i díky Ghosnově roli − zdařila a automobilky dál fungovaly jako samostatné, i když úzce spolupracující entity. Ghosn to přirovnával k manželství. Stejně jako v něm si i v alianci, kterou spoluvytvořil, "manželé" zachovávají svou identitu, ovšem současně budují čím dál těsnější vztah a spojují je sdílené zájmy a cíle.

Ty se plní. Z výrobních pásů firem začleněných do aliance dnes sjíždí každé deváté na světě vyrobené auto. Ve slibném segmentu elektromobilů dokonce v počtu vyrobených vozů vede. Ovšem "kulturní rozdíly" mezi "manžely" vždy byly znát. Současnou aféru Japonci vidí jako příležitost, jak francouzskou kontrolu oslabit, generální ředitel Nissanu Hiroto Saikawa o tom mluvil poměrně otevřeně. Co bude dál? Že by se Ghosn dokázal rychle očistit, je nepravděpodobné, a tak Renault nového šéfa jmenovat musí. Velké slovo v tom bude mít francouzská vláda, která je stále jeho významným akcionářem (její podíl je stejný jako Nissanu).

Pozice Ghosnova nástupce (mluví se například o Didieru Leroyovi, který se prosadil v Toyotě, ale má za sebou i 15 let v Renaultu) bude jistě slabší, ale kurz ve vztahu k Japoncům zásadně měnit nemůže. Renault totiž nemá kam ustupovat, bez Nissanu by byl pouze středně významnou a vlastně jen na evropský trh omezenou značkou.

Související

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru