Zastánci tvrdého brexitu bez dohody tvrdí, že není čeho se bát. Zastávají přístup, že je lepší žádná dohoda než špatná. Jejich jistota ovšem stojí na hliněných nohou. Tvrdé zabouchnutí dveří je nebezpečné nejen pro Británii, ale i pro celou unii a zejména menší středoevropské ekonomiky jako Česko.

Rozvod s Británií bez dohody by znamenal přechod vzájemného obchodu pod pravidla Světové obchodní organizace (WTO). Vyšší zatížení cly by v takovou chvíli bylo nejmenším problémem. Vzájemné nejen obchodní vztahy by v prvé řadě ohrozil pád do velkého právního vakua. Dnes obchod mezi Británií a zbytkem EU funguje hladce proto, že na řadě věcí od standardů pro potraviny a zvířata přes pravidla v letecké, námořní a automobilové dopravě až po hospodaření s přebytky elektrické energie existuje shoda. Pokud se ze dne na den probudíte do světa, ve kterém nic z toho neplatí, máte problém. Právní vakuum hrozí nárůstem papírování a kontrol na hranicích a může do značné míry paralyzovat pohyb zboží mezi Británií a kontinentem. I kdyby se největší praktické obtíže asi časem podařilo vyřešit, šok by mohl nastartovat proces rychlé a bolestivé obchodní dezintegrace.

To by byla prohra pro Británii i EU. Zejména průmyslové podniky dnes v Evropě málokdy fungují samostatně uvnitř národních hranic − taková existence nedává smysl. Většinou jsou součástí nadnárodních výrobních řetězců. Jenom továrna BMW v Oxfordu podle týdeníku The Economist doveze každý den z EU na model Mini více než 2,5 milionu dílů, které 200 kamionů vyloží přímo na výrobní linku. Propracovaná logistika, kdy jsou díly z celé EU dodávány přesně na čas podle měnící se poptávky klientů, by přišla i v případě menších zdržení vniveč. Držet náhradní díly na skladech nedává smysl, protože nevíte dopředu, kdy a kolik čeho budete potřebovat. Nehledě na to, že sklady v Británii tak jako tak přetékají. Brexit bez dohody by proto vedl k bolestivému rozpadu výrobních modelů řady automobilek. Náklady by nesla především Británie − většina produkce pro evropské trhy by se časem začala přesouvat z Británie do kontinentálních továren. Těžko si představit, že by producenti mezivstupů (v případě BMW jich tři pětiny pochází z EU) měli zájem po brexitu investovat do nových výrob v Británii. Spíše naopak. Bez šrámů by ale nezůstal ani automobilový průmysl v kontinentální Evropě. Minimálně v prvních měsících po divokém brexitu by poklesla poptávka po autech v samotné Británii. Ta je pro středoevropské automobilky po Německu často druhou nejdůležitější destinací. Podle našeho zátěžového scénáře by pokles poptávky po autech z EU v Británii o čtvrtinu měl největší dopad na automobilový průmysl na Slovensku, kde by sebral z hrubé přidané hodnoty skoro 1,5 procenta. O něco menší by byl dopad na český automobilový průmysl a skoro poloviční pak na maďarský nebo polský.

To je však pouze efekt slabší poptávky britských spotřebitelů po autech. Zejména čeští výrobci mohou mít navíc problém s vývozem součástek do automobilek v Británii, jejichž produkce míří zpátky na kontinent. Tvrdý brexit by mohl způsobit, že se součástky nedostanou včas na výrobní linky do Británie a výpadky v produkci továren, jako je například BMW v Oxfordu, nezvládnou vykrýt závody BMW v Německu nebo Itálii. Samozřejmě že narušení obchodu by se ve střední Evropě týkalo i řady dalších odvětví. Velká část spotřební elektroniky, počítačů, telefonů nebo fotoaparátů poskládaných ve střední Evropě míří na britský trh. A tvrdý zásah by bez dohody schytal i obchod se zemědělskými komoditami. Maso a masné produkty patří na hranici k těm nejpřísněji kontrolovaným položkám a při představě zavádění veterinárních inspekcí v Doveru nebo Calais polským farmářům určitě není do zpěvu. Představy tvrdých brexitářů o jednoduché tvrdé a rychlé odluce tedy nejsou nebezpečné jen pro Británii, ale i pro střední Evropu včetně Česka. Jsou to právě menší středoevropské ekonomiky, které těží z obchodně integrované Evropy. Brexit bude v tomto ohledu každopádně krokem zpět. Je jen otázka, jak rychlým a velkým. Pomalá a rozvážná chůze k nové obchodní dohodě bude všechny bolet nejméně.

Související
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru