Evropa nebude dělat problémy s "rozvodem", teď je ovšem hlavně na Velké Británii, jestli její rozchod s Evropskou unií skončí tak, jak všichni doufají, tedy dohodnutou rozlukou. Nebo jestli nakonec dojde na tu nejhorší variantu, tedy na takzvaný tvrdý brexit. Na ten by totiž doplatily obě strany. Tak by se dal ve stručnosti popsat výsledek mimořádného summitu Evropské unie, který se na konci listopadu konal v Bruselu.

Evropa je jednotná

Na summitu premiéři a prezidenti 27 zemí Evropské unie podpořili návrh dohody o odchodu Velké Británie, který si britští voliči odhlasovali v referendu v červnu 2016, spolu s druhým důležitým, i když nezávazným dokumentem − politické deklaraci o budoucích vztazích. "Jednání bylo rychlé a věcné. A jasně tak potvrdilo, že Evropská unie je v případě brexitu silná a jednotná. Brexit není výhrou pro nikoho, nebojujeme, hledáme ten nejlepší kompromis. A jsem přesvědčený, že se nám to podařilo," komentoval výsledky summitu premiér Andrej Babiš, který na něm zastupoval Českou republiku. "Evropská rada tímto proces brexitu úspěšně završila, teď je na řadě britský parlament. Bez ratifikace dohody bohužel stále musíme počítat s možností tzv. divokého brexitu. Ten by měl značný dopad na obě dvě strany," dodal Babiš.

Nyní skoro šestisetstránková "rozvodová smlouva" mimo jiné stanovuje, kolik ještě Británie unii dluží (necelých 40 mi­liard liber), a garantuje například práva britských občanů v EU a občanů členských zemí unie v Británii. Poté co tato smlouva dostala na summitu politickou podporu, by ji měl nyní schválit také Evropský parlament a následně potvrdit Rada EU kvalifikovanou většinou.

Lepší špatná dohoda než nic

S tím by neměly být problémy, ty se ovšem tak trochu čekají na druhé straně. S dokumentem už sice souhlasila britská premiérka Theresa Mayová, i když za cenu několika rezignací ve svém kabinetu − ne všichni ministři se zněním smlouvy souhlasili. Mayová ale navíc bude muset dokument prosadit v britském parlamentu. A to bude tvrdý oříšek.

Problémem je hlavně nevyřešená otázka, jak to bude v budoucnu s hranicí mezi Irskou republikou a Severním Irskem, které je součástí Spojeného království. Doposud to byla stoprocentně propustná linie − jediná změna při přejezdu hranice byla, že dopravní směrovky u silnic najednou přestanou být v kilometrech a jsou v mílích. Občané Severního Irska hlasovali pro setrvání v unii, přesto by najednou měli být od druhé části Irska odděleni hranicí. Hranicí, o jejíž budoucí propustnosti či nepropustnosti se dnes vlastně nic neví.

Tvrdý brexit by bolel

Pokud britský parlament dohodu neschválí, hrozí, že Velká Británie 29. března 2019 odejde z EU bez jakýchkoliv dohod a na řadu přijde tvrdý brexit, který vyvolává obavy. Svědčí o tom i fakt, že jen hrozba tvrdého brexitu přišla Británii podle agentury Bloomberg od referenda v červnu 2016 na více než dvě procenta jejího hrubého domácího produktu. A to tato země ještě formálně Evropskou unii ani neopustila. Vyplývá to z analýzy, kterou na začátku roku zveřejnila banka UBS.

Podle UBS je totiž britský HDP o 2,1 procenta nižší, než byl v době, kdy Británie o brexitu hlasovala. Investice klesly dokonce o čtyři procenta, inflace vzrostla o 1,5 procenta a také spotřeba klesla skoro o dvě procenta.

Podle analytiků UBS sice globální oživení pomohlo částečně zamaskovat některé negativní dopady brexitu, studie think-tanku Centrum pro evropskou reformu, kterou zveřejnil deník The Guardian, ale dokonce odhaduje, že je na tom Británie ještě hůře. Ekonomika podle ní zpomalila dokonce o 2,5 procenta a veřejné finance kvůli brexitu klesly zhruba o 26 miliard liber ročně, což je více než polovina rozpočtu na obranu. Týdně to znamená ztrátu 500 milionů liber a toto číslo se zvyšuje. Při kampani před hlasováním přitom příznivci brexitu slibovali, že tento krok Británii přinese týdně plus 350 mi­lionů liber.

Nejistota je nejhorší

Britské podniky jsou proto, co se týče vyhlídek do budoucna, nejpesimističtější za posledních 10 let. Vyplývá to z průzkumu, který v polovině října provedla mezi britskými firmami společnost IHS Markit. Na podnikatelskou důvěru má podle něj největší negativní dopad politická nejistota. Nikdo totiž stále neví, jak jednání o "rozvodu" mezi EU a Londýnem dopadnou.

Pokud by dohoda nedopadla a Británie by odešla z EU bez dosažení přechodné obchodní dohody, přišla by v porovnání s tím, kdyby v EU setrvala, zhruba o šest procent HDP.

Londýnu také hrozí, že by teoreticky mohl přijít o pozici nejsilnějšího finančního centra − přesun svých centrál ze země oznámily například společnost Goldman Sachs nebo banky Bar­clays či Deutsche Bank. To samé platí i pro velké firmy, z Británie se podle deníku The Times chystají odejít třeba letecký kolos Airbus či automobilka BMW.

Irsko brexit nechce, ale má smůlu

Jak dopadne brexit na Irsko, je velkou neznámou. Pro Irsko je Británie druhým největším obchodním partnerem, Irsko je naopak pro Británii pátým největším exportním trhem. Jakékoliv omezení vzájemného obchodu by proto znamenalo velké finanční ztráty.

A kdyby nakonec došlo na nejhorší variantu, tedy tvrdý brexit, znamenalo by to podle odhadů irské vlády pro tuto zemi pokles ekonomiky v rozmezí od 2,8 do sedmi procent v porovnání s tím, kdyby se brexit neuskutečnil.

V samotném Irsku na rozdíl od Spojeného království takřka vůbec nezaznívají názory, že by tato země měla po vzoru Británie také opustit Evropskou unii. Většina lidí si totiž uvědomuje, že právě unijní dotace hrály v posledních letech významnou roli na cestě k prosperitě Irska. A myslí si to i naprostá většina politiků. Žádný významný hráč na tamní politické scéně například nepřišel s návrhem, aby Irsko buď také opustilo Evropskou unii, nebo místo toho vytvořilo nějakou užší alianci se Spojeným královstvím.

Podobný názor ostatně mají i občané Severního Irska, v referendu si 56 procent hlasujících přálo setrvat v unii. Jejich hlas ovšem nebyl vyslyšen a společně s celým Spojeným královstvím EU opustí.

I Česko se připravuje na brexit

Velká Británie patří k největším obchodním partnerům České republiky. Je to jedno z největších odbytišť českého zboží ze všech zemí, s nimiž nemáme společnou hranici.

Vzájemný obchodní obrat obou zemí se od roku 2000 ztrojnásobil a nyní dosahuje úrovně přes 300 miliard korun ročně. Zhruba dvě třetiny tohoto objemu činí export z Česka do Británie.

Britové k nám vyvezli zboží "jen" za 98 miliard korun. Vysoký přebytek obchodní bilance České republiky s Británií dokonce podle agentury CzechTrade pokrývá skoro třetinu obchodního deficitu, který máme, podobně jako většina ostatních zemí světa, s Čínou. Ještě na počátku tisíciletí přitom byla obchodní bilance Česka s Británií deficitní.

Z Velké Británie k nám se nejvíce dovážejí auta, léky a stroje. Rychle roste také dovoz potravinářských výrobků, jako jsou sýry, maso, čaj nebo cukrovinky. Opačným směrem putují stroje, plasty, pryže, chemikálie, ale hlavně auta.

Největším exportérem z Česka do Británie je již roky Škoda Auto, která do této země v roce 2017 vyvezla 80 100 aut. Po bezkonkurenční Číně je to pro ni po Německu a tuzemském trhu čtvrté největší odbytiště jejích výrobků. Britský trh je důležitý také pro další v tuzemsku působící automobilku − TPCA do Británie vyváží skoro třetinu své produkce.

Důvod k obavám pro automotive sektor

Právě výrobce aut a doplňků by případný tvrdý brexit zasáhl nejvíce. "To je téma, ve kterém se obavy z odchodu Británie z EU odrážejí nejvíce, protože sektor automotive je celně zatížen 10 procenty. Hrozí tedy, že by Češi v případě tvrdého brexitu museli při vývozu platit desetiprocentní clo, což by pro ně byla komplikace a také velká výzva," myslí si Martin Macourek z londýnské pobočky agentury CzechTrade.

Právě vývoz, ale i dovoz automobilů jsou klíčovou oblastí vzájemných obchodních vztahů. Češi každoročně dodají do Británie vozidla za 60 až 70 miliard korun. "K tomu ještě připočtěme byznys s autodoplňky a díly, který představuje dalších 10 miliard. Co se týče vývozu do ČR, i Britové mají automotive jako položku číslo tři. Znamená to, že je to zásadní věc pro obě strany," doplnil Macourek.

K dalším oborům, jichž by se brexit dotkl nejvíce, patří také zemědělství a potravinářství. Do Británie míří například devět procent českého vývozu sladu.

Tvrdý brexit by také ztížil tuzemským firmám "využití" Velké Británie jako odrazového můstku pro prosazení se v zámoří. Británie má totiž velmi silnou pozici na mimoevropských trzích, zejména ve Spojených státech amerických. Ostatně USA jsou jejím největším exportním trhem. Jak už pochopily například některé české IT firmy, pokud uspějete v Británii, dá se pak přes Londýn mnohem snadněji prorazit i v USA.

Dalším negativním faktorem bude i fakt, že příjmy evropského rozpočtu po odchodu Británie klesnou, a to až o desetinu. A vzhledem k tomu, že Česko je čistým příjemcem peněz z EU, bude to pro nás znamenat méně finančních prostředků na dotacích.

Mírný optimismus přetrvává

Český ministr zahraničí Tomáš Petříček je, co se týče budoucích vztahů České republiky a Británie, optimistou. "Jsem rád, že dohoda je na stole a máme aspoň výchozí pozici, která je lepší než tvrdý brexit, který by znamenal jen chaos," uvedl s tím, že Česká republika se samozřejmě připravuje i na tu druhou, horší variantu.

Připravená dohoda je podle něj výhodná, protože čeští občané dlouhodobě žijící v Británii mají zaručeno, že se pro ně po brexitu nic nezmění. I dohodnuté dvouleté přechodné období znamená, že české firmy budou moci do roku 2020 vyvážet své zboží do Británie za stejných podmínek jako doposud.

Petříček je optimistou i v otázce hlasování samotných Britů o vyjednané smlouvě. "Věřím, že přes živou debatu, kterou můžeme čekat, se jak konzervativci, tak labouristé, ale i další subjekty dohodnou, že je lepší odejít po dohodě, že nebude tvrdý brexit," dodal ministr Petříček.

Podle některých zahraničních studií by v případě tvrdého brexitu mohlo být Česko z hlediska negativních dopadů na ekonomiku pátou nejpostiženější zemí. "Jestli se vrátíme k celním bariérám, tak to pro český průmysl a dopravu bude katastrofa," myslí si prezident českého Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.

Více o regionech se dozvíte zde.

jarvis_5c0e6276498ec86e389cabc4.jpeg
Největším exportérem z Česka do Británie je již roky Škoda, která například loni vyvezla do této země 80 100 vozů.
Foto: Shutterstock