Hlavní faktory ovlivňující jakoukoliv měnu jsou nabídka, poptávka, společenský konsenzus a stát. Pokud kterýkoliv z daných faktorů chybí či nefunguje správně, nevěstí to pro danou měnu nic dobrého. Kam v tomto kontextu spadá bitcoin?

Bitcoin si za svou historii prošel obdobím, kdy po něm byla obrovská poptávka, a díky aktivní těžbě (zatím) máme i rostoucí nabídku. Do jisté míry existuje i společenský konsenzus, i když omezený na malou skupinu lidí. Podle agentury Bloomberg z maloobchodních řetězců zastoupených v indexu S&P 500 jich v roce 2017 přijímalo bitcoin pět, v roce 2018 jen tři. I kdyby tato kryptoměna (nebo jakákoliv jiná nezávislá měna) měla velkou podporu v podobě fungující nabídky, poptávky a obecné akceptovatelnosti, dokud nebude mít podporu státu jako oficiálního platidla, nemůže prorazit. Ovšem těžko si představit, že tento štempl dostane. Státy by se připravily o kontrolu nad měnovou politikou, což určitě není v jejich zájmu.

Paradoxně tedy čím úspěšnější daná měna je, tím pravděpodobnější je její regulace. Současné kryptoměny jsou tak odsouzeny k životu na okraji společnosti, odkud se pravděpodobně nepohnou. Pro fanoušky blockchainu to ale nemusí být nutně špatná zpráva − nic nebrání státům adaptovat tuto technologii na své vlastní měny.

Související