Německý filozof Immanuel Kant a ukrajinský nacionalista Stepan Bandera jsou muži z různých epoch i světů. První z nich v podstatě neopustil rodný Královec, ale stal se jedním z nejvýznamnějších světových filozofů, kteří ovlivnili myšlení 19. a 20. století. Jeho dílo přesáhlo fakt, že byl Němec.

Druhý z nich se naopak proslavil hlavně tím, že byl Ukrajinec. Bandera v období druhé světové války založil hnutí za ukrajinskou nezávislost, využil podpory nacistického Německa a přízviska u jeho jména oscilují mezi "hrdinou" a "válečným zločincem".

Divoké dějiny dvacátého století způsobily, že se z Kantova Královce stal ruský Kaliningrad a Banderova Ukrajina může teprve dnes plně formovat svoji nezávislost. Z různých důvodů tak obě jména vyvolávají polemiky a ukazují, jak složitou zátěž dějiny naložily regionu mezi Berlínem a Moskvou a jak snadné je historii a její různorodý výklad zneužít k aktuálním politickým bojům a ovlivnění voličů, kteří − v drtivé většině − neumějí rozlišovat často jemné nuance historického vývoje. Anebo spíš své dějiny neznají skoro vůbec.

Kant nebyl ruský vlastenec

Rusové teď v Kaliningradu řeší kuriózní problém: vyhlásili internetovou anketu o nové jméno tamního letiště a ke zděšení ruských nacionalistů vyhrál právě Immanuel Kant, jehož tělo spočívá v hrobě v tamní katedrále. Hrob se stal spolu s plaketou označující místo jeho domu a filozofovým památníkem okamžitě terčem vandalských útoků.

Náčelník Baltské flotily, viceadmirál Igor Muchamtšin, nabádal námořníky, aby pro Kanta v anketě nehlasovali, protože byl "vlastizrádce" a psal "nepochopitelné knížky". Podle poslance Andreje Kolesnikova byl filozof "rusofob" a nebylo by vlastenecké "poněmčit" letiště, protože Kant přece nemůže být symbolem "ruského regionu".

Taková argumentace vlastně nepřekvapí, když se po desítky let sovětské vlády nedalo vůbec diskutovat o historii regionu, který se na konci druhé světové války stal z německého Východního Pruska ruským Kaliningradem. Debaty o dějinách mohly v postkomunistických zemích naplno vypuknout až po roce 1989 − a to evidentně ne úplně všude.

I dnes se ukazuje, že i téměř třicet let svobody slova bylo málo na to, aby se nejen uspořádaly bolestivé a často kontroverzní pohledy na minulost, ale aby bylo v podstatě možné i jen představit obyvatelům fakta − a nechat na nich, aby si udělali názor. Vzpomeňme na české debaty třeba o bratrech Mašínových nebo o roli prezidenta Edvarda Beneše po druhé světové válce.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Proč Ukrajinci debatu o muži, který je pro jedny symbolem snah o nezávislost a pro druhé zosobněním zvěrstev, která se v jejím jméně páchala, zrovna nyní tolik potřebují?

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru