Když se vědci podaří něco, co ještě nikomu před ním, obvykle následuje uznání od kolegů z oboru i od široké veřejnosti, zářná kariéra a třeba i Nobelova cena. Číňan Che Ťien-kchuej, který tvrdí, že jako první na světě umožnil zrození geneticky modifikovaných dětí, se ale stal vyvrhelem. Ignoroval dosud neporušitelný slib vědců: to, že matku přírodu dovedeme přetlačit v rozhodování o tom, jak dokonalé děti mají přijít na svět, neznamená, že to budeme dělat. Skandál opět rozvířil debaty o tom, do jaké míry může medicína zasahovat do přirozeného řádu věcí. Z dosavadních vyjádření je však čím dál patrnější, že v případě úprav DNA už klíčová otázka nezní "zda", ale "kdy a za jakých podmínek". V případě čínského experimentu však názor vědců zní jednoznačně: "Ne teď a ne takto."
Čínský výzkumník Che Ťien-kchuej z univerzity v Šen-čenu svůj pokus představil v Hongkongu na mezinárodní konferenci o úpravách lidského genomu. Uvedl, že u den starých embryí upravil gen CCR5, který otevírá viru HIV dveře do lidských buněk. Výsledkem podle vědce je, že dvě děvčátka, která se měla narodit během listopadu, jsou odolnější vůči nákaze, jež může vést k AIDS. "Vylepšení" zdědí i jejich případní potomci. Che Ťien-kchuej také oznámil, že stejně upravené embryo nosí další žena v raném stadiu těhotenství.
Jeho tvrzení o narození upravených dvojčat se zatím nepodařilo nezávisle ověřit. Vědec podle svých slov poslal svou studii vědeckému časopisu, který by ji měl zhodnotit. Dodal, že je na svou práci pyšný, protože může lidi ochránit před virem, proti kterému zatím neexistuje očkování.
Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře
Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
