Osobní marketing nabývá na významu. Řadovým zaměstnancům může zajistit povýšení, podnikatelům poptávku po službách

Svůj instagramový profil založila Barbora Karpíšková před pěti lety ze zvědavosti. Zatímco její první příspěvky měly sotva několik desítek zhlédnutí v úzkém kruhu kamarádů a známých, dnes je autorka blogu Bjukitchen jednou z nejznámějších českých foodblogerek s několika desítkami tisíc uživatelů sledujících její recepty a každodenní život.

"Tehdy mě ani nenapadlo, že bych Instagram mohla využívat jako platformu i pro práci," svěřuje se milovnice dobrého jídla. Za sebou má vydání populární kuchařky a řadu oblečení do kuchyně.

Za tajemství úspěchu své značky považuje blogerka otevřenost a upřímnost. "Sdílím, co zrovna snídám, kde jsme byli se synkem na procházce, krásně prostřený stůl nebo zástěry," popisuje. Díky aktivitě na sociálních sítích vstoupila do povědomí široké veřejnosti jako nadšenkyně pro zajímavé recepty a lifestylová ikona.

Osobní značka má mít lidský rozměr

Ačkoliv hlavní dopad budování osobní značky spočívá ve zvýšení zájmu okolí o osobu a práci dotyčného, osobní marketing má podle kouče a trenéra s více než dvacetiletou praxí Václava Šlapáka smysl z více důvodů. Velký přínos vidí v uvědomění si vlastní hodnoty, objevení sebe sama a možnosti ovlivnit prostředí, v němž žijeme.

"Lidé si díky tomu vyjasní, co chtějí a kým chtějí být," říká odborník na osobní marketing a původním povoláním architekt. Utváření značky podle Šlapáka vždy začíná sebepoznáním a budováním sebedůvěry.

"Pochyboval jsem, že bych se mohl z posledního místa kandidátky prokroužkovat do sněmovny, ale právě to, že lidé díky sociálním sítím věděli, co ode mě čekat, tomu napomohlo," popisuje úlohu sociálních médií Dominik Feri, který se v roce 2017 stal nejmladším poslancem České republiky v historii.

Je představitelem generace, jež v prostředí sociálních sítí a internetu dospívala. "Nikdy by mě však tenkrát nenapadlo, že to bude v budoucnu důležitou součástí mého povolání," připouští.

Zpropagovat se dá všechno

"Spousta lidí má mylný pocit, že osobní značka je jen pro celebrity a vysoce postavené manažery," konstatuje Šlapák. Opak je pravdou. Mezi dvě početné skupiny lidí, kteří dnes usilují o vybudování vlastní značky, patří podle něj podnikatelé na volné noze a zaměstnanci firem. První skupina, kterou tvoří takzvaní freelanceři, prostřednictvím sebepropagace usiluje o zvýšení poptávky po svých službách.

"Svůj profil beru jako výkladní skříň svojí práce. Tím, že mě sleduje poměrně hodně lidí, si mě potenciální klienti snáz najdou a mohou rovnou i zhodnotit, jestli se jim můj styl líbí, nebo ne," říká cestovatelka a fotografka Tereza Menclová.

Blogování a komunikaci prostřednictvím instragramového profilu se začala věnovat spontánně, když před třemi lety bydlela v Madridu a skrz sítě sdílela své zážitky ze života v zahraničí. "Čím víc jsem se Instagramu věnovala, tím častěji přicházeli noví a noví lidé, které moje tvorba bavila," vzpomíná. Dnes díky spolupráci s cestovními agenturami procestovala velkou část světa a je žádanou fotografkou v eventové a produktové branži. "Fotografie mě živí a Instagram mi k vybudování téhle kariéry dost otevřel cestu," uzavírá.

Pro obory založené na bezprostřední nabídce služeb nebo produktů je dnes osobní značka nutností, nikoliv pouhou příležitostí. "Platí to v oborech jako retail, logistika, služby, energetika, stavebnictví a obecně podnikatelský sektor; všude, kde je vysoká konkurence," přibližuje Šlapák.

Stejně jako podnikatelé i interní zaměstnanci firem se mohou prostřednictvím osobního marketingu ve firmě zviditelnit, dostat se do povědomí managementu a povýšit. "Pokud jste úzkým odborníkem v prostředí výrobního závodu, kterého zná jen pár kolegů a možná management, stačí občas, když začnete přispívat do interního blogu či zvednete ruku na workshopu, tím si zvýšíte šance, že si vás někdo všimne," uvádí kouč příklad.

Ve své praxi se pravidelně potkává s lidmi, kteří sice mají vysokou profesní hodnotu, neumějí ji ale správně prezentovat. Na opačné případy ovšem naráží také poměrně často. "Někteří influenceři mluví o svém životním příběhu, pádech a vzestupech, ve skutečnosti ale ještě nedostudovali ani vysokou školu," popisuje riziko, kdy nemusí jít o kvalitu služby nebo produktu, ale o účelovou propagaci.

Propagujte vlastní obor

Hlavním impulzem k založení vlastního blogu byla u brněnského učitele angličtiny Bronislava Sobotky touha sdílet nadšení pro angličtinu s ostatními. Svůj zápal pravidelně sdílí se svou početnou skupinou diváků v podobě youtubových videí a blogových příspěvků s praktickými radami a tipy pro účinnější učení se jazyku.

"Největší zájem je o něco, co lidé mohou prakticky použít, například doporučení na zajímavé aplikace či webové stránky ke studiu angličtiny," upřesňuje.

Psaní blogu a natáčení videí angličtináři pomohly zvýšit zájem o výuku jazyka, ale i zprostředkovat představu o přístupu a metodách jeho výuky. "Nejenže se násobně zvýšil počet zájemců o mé služby, ale také se minimalizoval počet zájemců o něco jiného, než můžu a chci nabídnout," říká.

Veřejné vyjadřování vlastních názorů k některým oborům neodmyslitelně patří. "Domnívám se, že jedním z úkolů filozofů je vyjadřovat se k veřejným záležitostem. Sociální sítě a blog užívám především za tímto účelem," říká filozof Václav Němec. Přesto svým oborovým kolegům vřele doporučuje, aby jakékoli moderní komunikační a mediální prostředky nevyužívali k vlastní propagaci či budování osobní značky.

"Akademik či intelektuál by měl tyto prostředky využívat s rozvahou především ke službě společnosti: ke kultivaci veřejné debaty, k osvětě či popularizaci poznatků vlastního oboru," domnívá se Němec, podle něhož je snahou o vlastní sebeprezentaci či sebezviditelnění dnešní společnost přehlcená.

Svůj blog na serveru Aktuálně založil poté, co zpozoroval změnu v zájmu o své články ze strany některých domácích médií. "Poté co některé české deníky koupil Andrej Babiš, mi na mé nabídky článků, které mi v nich dříve pravidelně tiskli, najednou z redakce přestali odpovídat," vzpomíná Němec. Od té doby své články do médií posílá spíše sporadicky a využívá hlavně blog, který má podle něj nesporné výhody. Například oproti běžným médiím má autor zcela pod kontrolou jak obsah, tak délku příspěvku.

"Byl jsem pozitivně překvapen také tím, kolik lidí je ochotno přečíst i delší a intelektuálně náročnější blog, pokud je zaujme. Blog se dá navíc volně šířit po internetu a sdílet na Facebooku," uvádí Němec.

Za nevýhodu blogu označuje filozof jeho menší dosah mimo vlastní sociální bublinu. Přestože vedení blogu nemá na jeho akademickou práci bezprostřední vliv, psaní příspěvků na něj považuje za přínosné. "Blog chápu jako praktickou aplikaci a popularizaci svého oboru," míní.

Ani politik v dnešní době nemůže být výlučně odkázán na klasická média v podobě citace o dvou větách v článku nebo dvousekundového vyjádření v televizi, myslí si Dominik Feri. Sociální sítě může podle něj využít s cílem referovat o své politické práci a ideálech širší veřejnosti.

"S kolegy poslanci jsme si z toho, že pořád něco fotím na Instagram, dělali zpočátku srandu. Později za mnou ale začali chodit a ptát se na rady," popisuje Feri.

Zvolte si správnou platformu

K účinnějšímu budování osobní značky doporučuje PR a brand manažerka z agentury Blueberry Pavla Umlaufová využít více sociálních platforem. Pro každou z nich radí zvolit si jinou strategii, která ale bude jasně stanovena z hlediska obsahu a cílů. Populárnější sociální platformy, jakými jsou Facebook, Instagram, Twitter, LinkedIn, YouTube a Medium, mohou podle odbornice při správném použití sloužit širokému záběru oborů.

"Mně se na moji vlastní propagaci nejvíce vyplatil Instagram. Ovšem i Facebook, kde vznikají nejrůznější skupiny podle zájmu, oboru a nabídky služeb, může leccos usnadnit," popisuje fotografka Tereza Menclová. Za základ úspěchu považuje mimo jiné umění spojovat se s dalšími fotografy, blogery, vymýšlet společné projekty a vzájemně se podporovat. K tomu se jí osvědčila facebooková skupina #HolkyZMarketingu.

Volba sociální platformy pro vlastní propagaci podle učitele Bronislava Sobotky z velké části závisí na tom, jaký typ produktu či služby dotyčný nabízí. Nejlepší zkušenost má angličtinář s YouTube, který také funguje jako druhý největší vyhledávač světa. "Také se mi ukázal jako užitečný Facebook, díky možnosti sdílet zajímavé tipy, nápady či doporučení a rychle na ně reagovat," dodává.

Za dobrý způsob, jak oslovit svou cílovou skupinu, považuje Sobotka sdílení bezplatného obsahu. "Obsah zdarma může tvořit i dvě třetiny toho, co člověk dělá. Pokud jsou lidé s tím, co pro ně děláte, spokojení, mají šanci si to vyzkoušet, pak si rádi koupí něco navíc ve chvíli, kdy to potřebují či na to mají finanční prostředky," odůvodňuje.

Podle Pavly Umlaufové jsou účinné i úzce zaměřené sociální platformy, které fungují pro specifické oborové komunity. "Vývojáři k prezentaci své osobní značky používají populární Twitter a potom pro širokou veřejnost méně známý Reddit, Stack Overflow a agregátor zajímavých zpráv Hacker News," uvádí příklad. Designéři a UX designéři raději prezentují svou práci na platformách jako Dribbble, Behance, Uplabs, kde mohou dostat od odborné komunity okamžitou zpětnou vazbu. Teprve pak svou práci sdílejí na populárnějších platformách, jako je Instagram, kde mohou rychle a efektivně budovat své designérské portfolio.

Přemýšlejte nad obsahem

Přestože ještě před několika lety by Václav Šlapák doporučil co nejaktivnější využití sociálních sítí, dnes jeho rada zní jinak. "Dával bych si pozor na to, co píšu, ke komu se hlásím a jak reaguji na kritiku. Nikdy nevíte, kdo to bude číst a kam se obsah dostane," doporučuje. Obsah internetových příspěvků radí důkladně promýšlet, a to jak z hlediska cílové skupiny, tak i vhodnosti prostředí, kde se vyskytuje.

Osobní značku podle něj mohou poškodit i takové zdánlivé drobnosti jako nevhodná fotografie, pravopisné chyby nebo špatně udělané video. "Za ukázku nepovedeného brandingu považuji odborníka, který komunikuje o hodnotách společnosti na LinkedInu a vzápětí vyjadřuje své názory vulgární formou na Facebooku," uvádí příklad.

Než začne člověk budovat značku a v návaznosti na to šířit své názory, měl by si podle Šlapáka uvědomit, na jakých hodnotách ji chce založit. Za úvahu proto stojí i kritický pohled na nabídky spolupráce. "Dostávám poměrně dost nabídek, ale většinu z nich odmítnu − buď se ke mně daný produkt nehodí, nebo mi spolupráce nedává smysl," svěřuje se Barbora Karpíšková. Jako příklad jedné z nepovedených nabídek uvádí návrh na propagaci piva, když byla v osmém měsíci těhotenství.

Nezapomínejte na osobní komunikaci

Bezprostřední osobní komunikace bude znovu čím dál více nabývat na významu, předvídá Šlapák. Přestože valná část pracovní komunikace se dnes odehrává na internetu, výjimky podle něj existují už dnes. "Pokud chcete oslovit lidi podnikající v řemeslech, zjistíte, že se na internetu tolik nepohybují a je snadnější si s nimi domluvit osobní jednání. Mezi takové patří třeba vinaři," uvádí obor, v němž osobní komunikace hraje stále zásadní roli. Budování vlastní značky podle Šlapáka začíná komunikací v nejbližším okolí rodiny, přátel a práce, díky které má člověk pravidelnou zpětnou vazbu. "Bez osobní komunikace naživo ztrácí osobní značka lidský rozměr," míní kouč.

Z hlediska množství networkingových akcí mají podle komunitní manažerky pražského Impact Hubu Jany Novákové obyvatelé velkých měst výhodu. Získat užitečné kontakty podle ní lze v prostředí jak oborových, tak mezioborových akcí. "Oborové meet-upy vám mohou pomoci získat kontakty z oboru, dostanete dobré tipy na to, jak řešit nějakou výzvu, a můžete poznat někoho na spolupráci. Meet-upy bez oborového zaměření vám zase přinesou pestrost kontaktů," upřesňuje.

Na druhou stranu i v malých městech dnes existují lokální networkingové komunity. "Účast na pravidelných schůzkách místní technologické komunity je dobrým začátkem pro rozvoj vlastní sítě kontaktů a poznání zajímavých lidí z oboru," radí "ajťáci" z technologického start-upu VacuumLabs.

Nedostatek volného času pro networking nemusí být vždy překážkou. "Můžete pracovat ve sdílené kanceláři, kde networking probíhá přirozeně. Vstanete od počítače, jdete si pro kávu a mezitím se můžete seznámit s pěti dalšími lidmi," popisuje komunitní manažerka alternativu k návštěvám akcí.

Bronislav Sobotka v jedné ze svých lekcí představuje nejčastěji špatně vyslovovaná slova v angličtině. Podívejte se na video.

Nejčastěji špatně vyslovovaná slova v angličtině