Historický rozkol v OPEC. Katar se trhnul, kvůli plynu

Arabský rozkol v Perském zálivu graduje. Vzájemný bojkot Saúdské Arábie a Kataru mění Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC). Katar, který je členem už 57 let a vstoupil do seskupení v době, kdy ještě ani nebyl formálně nezávislým státem, ropný kartel opouští.

Stane se tak s první sekundou roku 2019. Rozhodnutí oznámil v pondělí katarský ministr energetiky Sáad Kábí, čtyři dny před začátkem summitu OPEC ve Vídni. Toho se zúčastní také Rusko, které sice není členem kartelu, ale s jeho členskými zeměmi svoji produkci a vývoz ropy koordinuje.

Je to poprvé, co arabský člen OPEC odchází. Velký krok pro Katar, ale z hlediska ceny ropy na trhu malý pro svět. Emirát denně těží zhruba 600 tisíc barelů a podílí se na celosvětové produkci jen z 1,8 procenta. Nelze tak očekávat, že by tato země příliš hýbala cenami suroviny, a to ani v jednom směru.

V minulosti však Katařané fungovali v rámci kartelu jako prostředník mezi členy, kteří se neshodovali v názorech na objem těžby a potřebnou cenu ropy. A také jako prostředník mezi OPEC a Ruskem, s nímž má katarský emír tradičně dobré vztahy.

Větší dopad má rozhodnutí na politickou stabilitu v Perském zálivu a s tím spojenou důvěru trhů a investorů. Katar od loňska čelí tvrdému embargu tří sousedních států. Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů a Bahrajnu. Katarský emír se rozhodl jít v zahraniční politice vlastní, velmi ambiciózní cestou. Sblížil se s Íránem, hlavním regionálním rivalem Saúdské Arábie.

Navíc finančně podporuje v mnoha zemích strany a aktivisty napojené na hnutí Muslimské bratrstvo. To je saúdským nepřítelem a z tohoto důvodu Saúdové oficiálně napadají Katar za "podporu terorismu". Z tohoto důvodu se k blokádě Kataru připojil také egyptský režim prezidenta Abdala Fattáha Sísího, který v roce 2013 svrhl vládu Muslimského bratrstva a tisíce členů tohoto hnutí uvěznil.