Největší česká privátní banka J&T hodlá rozjet nový miliardový fond zaměřující se na start-upy. Zvažuje také, že by se vrátila k nakupování firem a nabídla ve fondech svým klientům. "Investoři se vyvíjejí. Od vkladů se posunuli k dluhopisům a část si začíná uvědomovat, že jejich investiční horizont je mnohem delší, než si byli ochotni připustit. A právě to chceme podchytit a nabídnout jim dlouhodobé investice v oblasti private equity, real estate a developmentu," říká v rozhovoru pro HN šéf banky Štěpán Ašer.

HN: J&T byla letos hodně skloňována v souvislosti s Číňany, jak je to teď? Platí, že jim ve vašich bankách zůstane současný podíl necelých deset procent, nebo se bude navyšovat?

Varianta, že by Citic navyšoval podíl v J&T Finance Group, myslím není aktuální ani pro jednu stranu. V J&T i Citicu si ale myslíme, že bychom dokázali najít nějaký větší průnik zájmů, než je dnes, a že má smysl zkusit společně z toho vztahu vytěžit pro obě strany víc než jen stávající pasivní investici. Citic by pro nás byl určitě zajímavým investorem v našich fondech, o kterých uvažujeme. V čínské skupině je řada finančních institucí, takže možná bychom mohli najít průsečík ve finančních službách. Konkrétně je to Citic Securities − největší obchodník s cennými papíry v Číně –, CLSA − přední investiční banka v Asii – či fintechová banka AiBank, kterou vlastní Citic společně s Baidu.

HN: Jsou nějaké nevypořádané závazky či pohledávky?

Pokud jde o financování, které jsme v minulosti poskytli do skupiny CEFC, vše je vypořádáno. Naše pozice odkoupil Citic už na jaře.

Štěpán Ašer (44)

◼ V oblasti financí se pohybuje od roku 1997, nejprve jako analytik, později jako portfolio manažer ve společnosti Credit Suisse Asset Management.

◼ V letech 1999 až 2002 byl členem představenstva Commerzbank Asset Management odpovědným za řízení portfolií a prodej. V České spořitelně se krátce specializoval v asset managementu na institucionální klienty.

◼ Do J&T Banky nastoupil v roce 2003. V současné době zde zastává post generálního ředitele zodpovědného za strategický rozvoj na českém a slovenském trhu. Zároveň je členem představenstva.

HN: Na trhu jste dvacet let. Jak byste po té době charakterizoval zaměření J&T Banky?

Jsme banka, která spojuje klienty s příležitostmi. Naši klienti jsou jednak ti, kteří disponují finančním majetkem a hledají, jak jej ochránit a zhodnotit, a pak ti, kteří mají nápady a hledají naopak investory a finanční partnery, kteří jim je umožní realizovat. My tyto dvě skupiny propojujeme jak nepřímo, přijímáním vkladů a poskytováním úvěrů, tak stále častěji přímým propojením přes investiční produkty, které vytváříme − tedy přes dluhopisové emise, směnkové programy a fondy. Naše schopnost úspěšně propojovat klienty a příležitosti stojí na dlouhodobém vztahu s klienty, na vzájemné důvěře. V tom je podstata privátního bankovnictví, málokdy máme klienta, kterého jsme dříve neviděli.

HN: Když padla banka Lehman Brothers, prorokovalo se, že nic už nebude jako předtím. Pociťujete vy nějakou výraznou změnu v tom, jak děláte obchody, jaké jsou příležitosti a jaké máte možnosti?

Staly se dvě věci. Jednou je zpřísnění regulatorních pravidel, kdy narostly požadavky na standardizaci úvěrových produktů. V důsledku toho banky už dnes některé obchody nedokážou financovat nebo to dokážou jen v menším rozsahu než dříve. Tedy omezil se okruh příležitostí, které jsou pro banku dostupné.

Druhou věcí, která se změnila, je objem peněz v ekonomice, přesněji řečeno objem volné likvidity, která hledá nějaké uplatnění. Tento volný kapitál se začíná ucházet o stejné příležitosti jako banky a to vytváří tlak na marže. V důsledku je tak největší proměnou to, že zatímco před 10 lety jsme řešili, jestli jako banka budeme schopni zajistit dost peněz na realizaci příležitostí, ke kterým máme přístup, dnes naopak řešíme, jestli zajistíme dostatek příležitostí s rozumným výnosem pro peníze, kterými disponujeme. Vzhledem k tomu, že narostly také regulatorní kapitálové požadavky, je stále náročnější doručit akcionářům adekvátní výnos.

HN: Na co dnes banka klienta naláká? Co podle vás mezi investory nebo klienty frčí?

Určitě největší rozvoj v posledních letech zaznamenal lokální trh s dluhopisy. S tím, jak šly úrokové sazby na vkladech dolů, začala konzervativní část populace, která volné prostředky ukládala na termínované vklady a spořicí účty, hledat alternativy. Zůstala zachována ta základní potřeba vidět napsané číslo − úrok, který za x let dostanou jako výnos −, takže přirozeně první, co nastalo, byl přesun do dluhopisů. Myslím si ale, že postupně se ten zájem posune, dál investičně vyspějeme, a privátní klienti budou stále víc uvažovat v delších časových horizontech. Bohatým lidem nejde o to, každé tři roky hledat dluhopisy, ty nakoupit a porovnávat nabízený úrok. Věřím, že stále více se budou dívat na možnosti investovat do něčeho, co jim zajistí trvalý stabilní výnos a v delším horizontu bude přinášet i kapitálové zhodnocení.

Pro nás byl ten posun od vkladů k dluhopisům velkou příležitostí, kterou jsme, věřím, dokázali využít. V posledních letech jsme profinancovali prostřednictvím úvěrů 50 až 60 miliard korun, ale díky tomu, že jsme firmám pomohli vydat dluhopisy, jsme profinancovali obchody za dalších 100 miliard. Spojili jsme přímo emitenta s investorem a banka nemá z obchodů marži, ale poplatek od emitenta. Dnes už mají příjmy z dluhopisů významný materiální dopad do výsledků.

My jsme si po krizi kreslili, jak chceme vypadat dál, říkali jsme si, že musíme rozvíjet poplatkový byznys a nestát jen na úrokových výnosech. V té době jsme na poplatcích generovali ročně příjmy v řádu desítek milionů korun. Dnes jsou poplatky zásadní položkou v hospodaření banky, když na nich generujeme přes miliardu korun ročně. Narostli jsme i celkovým hospodářským výsledkem, ale největší příspěvek k tomu růstu přinášejí právě poplatky.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • V článku se dále dočtete:
  • Chovají se čeští klienti J&T Banky v porovnání s dalšími trhy nějak odlišně?
  • Proč se bance loni snížil počet klientů i jejich vklady?
  • Co si Štěpán Ašer myslí o pražské burze?

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Peníze podle Leoše Rouska

Máte zájem o informace z ekonomiky v širších souvislostech?

Zadejte svou e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr informací, které se během týdne objevily v médiích. Těšit se můžete na komentář událostí od Leoše Rouska, hlavního analytika Hospodářských novin.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru