Podniky sídlícími v kancelářských komplexech nad stanicí metra Budějovická v Praze otřásla letos v lednu tragická událost. Jedna ze zaměstnankyň centrály České spořitelny ukončila svůj život skokem z dvacátého patra. Okolnosti měly podle mluvčího banky Filipa Hrubého zcela osobní rozměr a nesouvisely s prací.

"K souhře tragických okolností v jejím osobním životě došlo velice náhle, v podstatě v řádu hodin před tím, než se odhodlala spáchat sebevraždu. Kolegové na ni vzpomínají jako na tichého člověka, který působil zcela vyrovnaným dojmem," říká Hrubý.

Tragédie ale podle mluvčího zasáhla celý tým tak silně, že banka lidem musela okamžitě poskytnout pomoc psychologa. Všichni ji využili. S odborníkem se scházeli skupinově, několik členů týmu podstoupilo i individuální sezení.

Banka zareagovala na událost podle vedoucího psychologa Marka Preisse z Národního ústavu duševního zdraví rychle a správně. O tak silně emotivní události se musí mluvit, vyhodnotit ji a také uzavřít. "Dost často to stačí. Lidé jsou schopni se vyrovnat s lecčíms," říká Preiss.

V posledních letech přestává být pro firmy péče o duševní zdraví svých zaměstnanců tabu. Aby předešly vážným psychickým problémům a dlouhodobým neschopenkám, čím dál častěji zřizují tréninky psychologické pomoci nebo telefonické linky, kde se jejich pracovníci mohou se svými problémy svěřit. Netýkají se přitom jen psychologické pomoci. Často řeší i právní problémy, jako jsou rozvody. Novou formu prevence zavádí také Policie ČR.

Na psychické rozpoložení zaměstnanců může mít vliv řada okolností − různé životní problémy si přinášejí z domova nebo vznikají přímo v práci. U těch bývá příčinou stres, nadměrná pracovní zátěž a konflikty na pracovišti. Jejich řešení začne být o to naléhavější ve chvíli, když člověk také náhle přijde o osobní jistoty − přátele, rodinu, koníčky.

Čísla varují

Duševní problémy na pracovišti ovlivňují podle odborníků významnou část populace v celé Evropě. Česká správa sociálního zabezpečení eviduje za loňský rok přes 44 tisíc případů pracovní neschopnosti pro duševní nemoci. Téměř dvakrát více postihly ženy. Jedna neschopenka trvala průměrně 85 dní, uvádí sociální správa.

Problémy s psychikou čím dál častěji podle ústavu duševního zdraví vedou k udělení invalidního důchodu a jsou také druhým nejčastějším důvodem jeho přidělení. Ústav také upozorňuje, že i přes pozvolné zlepšování jsou lidé s duševním onemocněním v Česku více stigmatizováni než v zahraničí. Podle výzkumů jen necelých 20 procent Čechů by bylo ochotných mít za spolupracovníka člověka s duševním onemocněním.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Jak a kde firmy zaměstnancům psychologickou pomoc konkrétně poskytují.
  • V kterých profesích k vyhoření nejčastěji dochází.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.