Dva roky připravoval historik Michal Frankl žádost, měsíc a půl pak piloval desetiminutovou prezentaci, kterou přednesl před komisí v Bruselu.

Důkladná příprava se vyplatila. Evropská výzkumná rada mu svěřila ERC konsolidační grant ve výši skoro dvou milionů eur. "Tento projekt se snaží vepsat uprchlíky zpátky do dějin středovýchodní Evropy 20. století," stojí v popisu chystaného výzkumu, který dokonce ERC vyvěsila na své stránky mezi sedm příkladů letošních grantů. Každoročně je rozdává etablovaným vědcům, kteří mají nejpozději dvanáct let po získání doktorátu, na ty nejnadějnější a nejzásadnější projekty napříč Evropou. Do Česka jich ročně přijdou nanejvýš nižší jednotky, v drtivé většině do oblasti přírodních věd. Frankl je zatím prvním českým historikem, který prestižní grant získal. Z bezmála 2400 přihlášených projektů letos rada podpořila 291 badatelů, Frankl je mezi nimi jediný z Česka.

Myšlenka jeho projektu se odvíjí od staršího výzkumu, který dělal Frankl spolu s historičkou Kateřinou Čapkovou, o uprchlících do Československa. Chybí podle něj diskuse o tom, co znamená poskytování azylu a jak uprchlíci ovlivňují společnost. "V knize Nejisté útočiště jsme popsali též tvrdý přístup československých úřadů po anšlusu Rakouska, které zejména židovským uprchlíkům prakticky uzavřely hranice. Čekali jsme, že to tady vzbudí nějakou diskusi o tom, jak se má v takových situacích demokracie zachovat. Ale nic takového nenastalo − v kontrastu s debatami o švýcarské, britské či americké uprchlické politice v době holokaustu. Jako bychom na Československo či země na Východě kladli jiné nároky. I proto jsem se pustil do přípravy ERC projektu," vysvětluje Frankl.

Chce se na Československo, Polsko, Jugoslávii, Rakousko nebo Maďarsko podívat jinak než jako na území, odkud v minulosti utíkaly tisíce lidí na Západ. Ale jako na země, kde mnoho uprchlíků našlo v různých dobách útočiště. "V očích historiků jsou uprchlíci na tomto území vnímáni spíš jako uzavřená diaspora a málo se ptáme, co pro nás znamená je ochraňovat, jak nás ovlivňují," vysvětluje, na co se zaměří. Jeho tým budou zajímat hlavně čtyři období: konec první světové války a vznik národních států, nástup nacismu na konci třicátých let a období holokaustu, padesátá léta a uprchlictví v postkomunistickém období 90. let. "Jednou z inovací projektu je porovnání útěku na svobodný Západ s azylem v komunistickém bloku, například pro uprchlíky z Řecka. Budeme se věnovat několika věcem − jak souvisí uprchlíci s definicí občanství, humanitarismu a mikrohistorii uprchlíků. Chceme zkoumat, jaké byly jejich skutečné cesty, jak probíhala interakce se státem nebo s humanitárními společnostmi," popisuje Frankl. Využijí k tomu prameny různého typu − ať už státní dokumenty, nebo materiály, které vytvořily různé organizace pomáhající lidem na útěku, nebo různé dopisy či osobní výpovědi.

Projekt si neklade za cíl poskytnout přímo "řešení" pro současnou uprchlickou krizi. "Ale líbilo by se mi, kdybychom mohli přispět ke kultivaci debaty o uprchlících. Ta dnes osciluje mezi romanticko-sentimentálním pohledem na uprchlíky na jedné straně a jejich naprostým odmítáním a vyvoláváním obav na straně druhé," upozorňuje Frankl a věří, že jeho projekt může naopak docela dobře říct, co nedělat. "Řada obrazů, které dnes máme v souvislosti s uprchlíky z islámských zemí, se velice podobá tomu, jak se vyvolával strach třeba ze židovských uprchlíků, ať už po první světové válce, nebo kolem roku 1938," podotýká.

Pětiletý projekt se rozjede příští rok v září, na jeho konci bude knižní publikace a řada dílčích studií, ale také workshopy, konference, sborníky nebo digitální mapy. Teď má Frankl v plánu dát dohromady asi pětičlenný tým klíčových spolupracovníků ze zemí střední Evropy.

Související