Stav řeckého bankovního sektoru je nadále špatný. A to i přesto, že nejzadluženější země Evropské unie v srpnu opustila po dohodě s ministry financí eurozóny záchranný program, který pomohl odvrátit státní bankrot. Vyplývá to z včera zveřejněné zprávy vypracované Evropskou komisí.

V případě řeckého bankovního sektoru činí podíl takzvaných úvěrů v selhání téměř 45 procent. To je nejvíce z celé EU. Přitom od začátku finanční krize uplynulo již deset let a od té doby řecká vláda několikrát podpořila finanční domy novým kapitálem. Naposledy se tak stalo v roce 2015.

Situace tamních finančních domů se odráží i v náladě investorů. Ti se obávají, že banky budou potřebovat další pomoc od státu, aby odvrátily krach. Bankovní index athénské burzy, který zahrnuje například cenné papíry National Bank of Greece či Piraeus Bank, od začátku tohoto roku ztratil 52 procent své hodnoty.

Řeckým bankám každopádně v posledních dnech svitla naděje na vyřešení alespoň části jejich problémů. Tamní centrální banka (Bank of Greece) zvažuje plán, v rámci kterého by mimo jiné došlo k převodu významné části problémových půjček do nově vytvořené společnosti. Rovněž by banky převedly do vzniklé instituce část svých odložených pohledávek vůči státu. Podle centrální banky by se díky plánu mohl objem nesplácených úvěrů snížit až o 47 procent.

Celkově se však potíže bank v EU s nesplácenými úvěry snižují. Na konci druhého čtvrtletí letošního roku jich v EU bylo 3,4 procenta, v meziročním srovnání o 1,2 procenta méně. V Česku podle údajů EK bylo podobných úvěrů pouze 2,2 procenta. Společně s Řeckem má hodně nesplacených úvěrů také Kypr (28,1 procenta), Portugalsko (11,7 procenta) a Itálie (10 procent).

Evropská komise s údaji přišla před prosincovým summitem EU, v jehož rámci mají lídři zemí na takzvaném eurosummitu hovořit také o prohloubení evropské hospodářské a měnové integrace.

Snižující se problémy bank s nesplácenými úvěry, na které Evropská komise poukázala, by mohly otevřít cestu dohodě zemí EU na společném pojištění vkladů.

Tyto plány se dlouhodobě nezamlouvají zejména Německu. Berlín se obává, že bude muset přebírat záruky i za bankovní vklady v zemích, kde mají s vracením půjček, a tedy finanční stabilitou bank problémy. A dá se čekat, že vzhledem k situaci řeckého (ale i italského) bankovního sektoru budou mít Němci velké výhrady i nadále.

I přesto ale místopředseda komise odpovědný za finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů Valdis Dombrovskis vyzval ministry financí i premiéry a prezidenty, aby se už v prosinci dohodli na konkrétních opatřeních ke sdílení rizik. "Silnější hospodářská a měnová unie je v zájmu každého z nás," řekl.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru