Nadace v Česku byly vždy odvážné a uměly prošlapat cestu obtížným tématům, o nichž Češi vlastně nechtěli mluvit ani o nich přemýšlet a už vůbec na ně posílat dary, je přesvědčena Klára Šplíchalová. Nebýt mravenčí práce nadací, málokoho by podle ní napadlo podporovat ranou péči, umisťování dětí do pěstounských rodin nebo mluvit o umírání. Šplíchalová se nadačnímu sektoru věnuje dvacet let a je přesvědčena, že ten v Česku má na rozdíl od dalších postkomunistických zemí velmi dobré základy.

Fórum dárců je jediná organizace v Česku, která sdružuje veřejné i firemní nadace a nadační fondy. Jak se vlastně liší nadace a fondy od dalších forem neziskových a veřejně prospěšných organizací? V čem jsou výjimečné?

Nadace a fondy jsou profesionálními dárci, profesionálními investory do pozitivní změny ve společnosti. Ony rozdělují finance právě neziskovým organizacím, případně podporují i jednotlivce. Historicky jde o nejtransparentnější organizace, které v Česku existují a které tvoří dárcovské prostředí.

V čem je jejich transparentnost tak výjimečná?

Od roku 1998 existuje velmi přísný nadační zákon, který jim ukládá předkládat výroční a finanční zprávy a procházet auditem. V současné době povinnost platí jen u nadací, u nadačních fondů je volitelná, ale ty fondy, které chtějí být kredibilní, přesto výroční a finanční zprávy, stejně jako ty auditní, zveřejňují i nadále.

Co znamená, když firma založí nadaci:

◼ jasný a dlouhodobý závazek firmy k podpoře vybraného účelu,
◼ jednoznačné vyjádření filantropického přístupu firmy,
◼ časté propojení se značkou (na 80 % firemních nadací a fondů má v názvu svého zřizovatele),
◼ možnost zapojení zaměstnanců do aktivit nadace,
◼ transparence (jasné oddělení výdajů firmy od rozpočtu nadace).

V Česku funguje přes 2000 nadací a fondů. Je to hodně, nebo málo ve srovnání s jinými zeměmi?

Důležitý není počet, ale jejich stabilita a dopad. Tuzemský nadační sektor je velmi výjimečný v dobrém slova smyslu ve srovnání se zeměmi střední a východní Evropy. Přední české nadace − například Nadace rozvoje občanské společnosti, Nadace Charty 77, Nadace Partnerství − na trhu fungují přes dvacet let, investovaly miliardy korun do důležitých prospěšných projektů, byly to ony, které otevíraly mnohdy nepopulární témata, prošlapávaly cestu.

České nadace byly vždy odvážné. Na propagaci podpory rané péče má obrovskou zásluhu právě Nadace rozvoje občanské společnosti, Nadace Terezy Maxové je průkopníkem tématu pěstounské péče, Nadační fond Avast paliativní péče a mohla bych pokračovat.

Zatímco v Česku existují jak nadace, tak nadační fondy, v dalších zemích se hovoří pouze o nadacích? Proč v Česku existují dva typy nadačních organizací? A je to vůbec pro sektor dobře?

Slovo nadace je i u nás někdy synonymem pro veřejně prospěšnou a charitativní práci, ale v českém právním prostředí je těch právních forem více a mají svá specifika. Nadace a nadační fondy zejména podporují další subjekty a financují potřebné projekty, ústavy a obecně prospěšné společnosti, poskytují veřejně prospěšné služby, třeba v nemocnicích nebo domovech pro seniory, a spolky zase pracují pro svoje členy. Ta variabilita současně umožňuje, aby tyto organizace mohly pokrýt celou škálu potřeb a pomáhat tam, kde je třeba.

Většina lidí ví, že k založení nadace je potřeba vstupní kapitál, ne právě malý, půl milionu korun…

Půlmilion je samozřejmě už větší částka pro mnohý projekt. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že nadační kapitál je majetek vložený do nadace, který slouží k investicím za účelem vytváření výnosů. A z pouhého půl milionu ten roční výnos příliš velký není. Proto má řada nadací v nadačním kapitálu například nemovitosti nebo cenné papíry.

K založení firemní nadace budete potřebovat:

◼ nadační jmění, které je nezcizitelné (byť s ním firemní nadace obvykle nepracují investičně a fungují na principu dárcovských programů, kdy se částka k rozdělení na filantropii schvaluje z roku na rok),
◼ jasné oddělení nákladů – vždy je jasně viditelná grantovaná částka, a to minimálně z povinné výroční a finanční zprávy,
◼ rozumné provozní náklady nadace – smějí se pohybovat dle dobré praxe maximálně do 20 až 30 procent z rozdělené částky (nejde pouze o personální a další provozní náklady, ale i náklady na vlastní činnost nebo aktivity nadace, jako jsou nejrůznější akce, marketing a podobně),
◼ konzervativnost při úpravách nebo změnách účelu podpory (obvykle se dárcovská strategie firmy vyvíjí, v nadaci však není tak jednoduché měnit nebo flexibilně adaptovat priority podpory),
◼ nutnost personálního a rozpočtového oddělení firmy a nadace.

Čím vyšší kapitál nadace mají, čím lépe s ním pracují, tím lépe si zajišťují finanční stabilitu a mohou dobře plánovat.

Například výnosy z pronájmu nemovitostí mohou pomoci k tomu, že se nadaci bude dařit i v letech, kdy dárci nebudou příliš štědří. Že bude moci rozdělovat stabilní množství financí. Existují i nadace, které s institutem nadačního jmění nepracují vůbec. Maximum prostředků investují přímo do projektů a nekumulují svoje jmění. I to je odpověď na současnou nestabilitu a slabé výnosy na kapitálových trzích. V zahraničí dokonce fungují i takzvané termínované nadace − v momentě, kdy dosáhnou požadovaného veřejně prospěšného cíle a spotřebování alokovaného kapitálu, svoji existenci ukončí.

Zatímco ve světě mají nadace velkých firem dobrý zvuk, v Česku se na firemní nadace a fondy dívají lidé mnohdy s nedůvěrou? Proč tomu tak je?

Je to vrozená nedůvěra Čechů v cokoliv, co souvisí se soukromým podnikáním. A těch necelých dvacet let je krátká doba, aby si uvědomili, v čem je práce firemních i nefiremních nadací a fondů důležitá. Na začátku lidé navíc podezřívali firemní nadace, že jde u nich jen o marketingovou nálepku "dobra", a co si budeme říkat, leckdy na počátku tomu tak i bylo, a možná je tomu u některých firemních nadací i fondů dodnes.

Na druhou stranu funguje řada firemních nadací a fondů, které pracují nesmírně kvalitně, jsou důležitou součástí nadačního trhu a mají za sebou měřitelné, dlouhodobé výsledky. Mohu jmenovat například projekt nadace ČEZ Oranžová hřiště nebo Voda pro Afriku Nadace Veolia nebo projekt Bertíci Nadačního fondu Albert a mnoho dalších.

Pokud se podíváte na vývoj firemních nadací za poslední čtvrtstoletí, v čem vidíte největší změnu, ať už k lepšímu, nebo k horšímu?

Ono to není celé čtvrtstoletí, firemní nadace začaly v hojnějším počtu vznikat spíše až kolem roku 2000. Firemní nadační segment tvoří co do počtu zhruba desetinu trhu. A když se podíváme na posledních deset let, vznikají zejména firemní nadační fondy, které fungují ideálně napříč − od podpory zaměstnanců, zákazníků, komunity, v níž působí, až po podporu zásadních veřejně prospěšných projektů.

Které firemní nadace si podle vás již v Česku vytvořily takovou reputaci, že do jejich projektů přispívají nejen zaměstnanci, ale i dárci z řad veřejnosti?

To je důležitá otázka. Vůle přispívat ze strany veřejnosti do firemních projektů je opravdu minimální. Přispívají ale většinou zaměstnanci firmy, která má nadaci či fond, a to hlavně v případě, kdy pak firma příspěvek zaměstnanců ještě násobí, a ten směřuje na projekty, které jsou pro zaměstnance důležité, nebo je dokonce sami nadaci doporučí. To se daří.

Několikrát jste sama řekla, že zdaleka ne každá firma potřebuje vlastní nadaci. Kde je ona hranice, kdy byste doporučila firmě založit nadaci či fond a kdy byste řekla, že to nebude mít potřebný smysl?

Nedá se jednoduše říct, zda se vlastní nadace hodí, či ne. Ale je důležité si uvědomit, jakou částku chce firma pravidelně rozdělovat, o jak dlouhodobou strategii jde, protože nemá rozhodně smysl zakládat nadaci, pokud firma investuje do nadace dva tři roky, když se jí enormně daří, a v hubenějších letech to okamžitě přeruší.

Už podvanácté (a počtvrté s mediálním domem Economia) Fórum dárců sestavuje žebříčky největších tuzemských nadací a fondů, jak se za tu dobu mění štědrost veřejných a firemních nadací?

U financí evidujeme každoroční meziroční růst. Jako důležitý přínos těchto žebříčků ale hodnotím zvyšování transparentnosti celého prostředí. Do žebříčků zařazujeme přirozeně jen ty nadace a nadační fondy, které o sobě zveřejňují výroční a finanční zprávy. To je pro nás nejdůležitější, zda se nadace či fond chová profesionálně a transparentně. I proto se pak občas stává, že se nás některé nadace či fondy ptají, proč v žebříčku nebyly, a třeba příště si dávají na zveřejnění svých dokumentů v řádném termínu větší pozor.

Dá se vždy říct, že nadace, která rozděluje nejvíce peněz, je ta nejlepší? Co je pro vás měřítkem úspěšnosti nadací a fondů?

Samozřejmě že množství rozdělovaných peněz je důležité. Ale klíčové umění těch nejlepších nadací je nacházet témata, která ještě nikdo nezvedl na stůl a dostat je do hledáčku veřejnosti, umění přesvědčit lidi, že je na tu danou věc důležité přispívat, že to společnost změní k lepšímu, že se to vyplatí všem. Správná nadace je odpovědný dárce a investor, ale musí být také profesionálním znalcem a hlasem tématu, které podporuje.

jarvis_5bfeb40c498e6a73a06ee449.jpeg
Klára Šplíchalová, výkonná ředitelka Fóra dárců
Foto: HN – Honza Mudra
Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru