Několik menších zemí, jako je Nizozemsko, Finsko či Irsko, má často stejné názory například na to, co by se mělo změnit v eurozóně. Tvrdí, že nejdřív by měly jednotlivé státy s eurem provést domácí reformy, například na trhu práce, a ne místo toho žádat vznik různých společných evropských mechanismů na pomoc těm slabším. S odkazem na středověký spolek obchodních měst se této skupině přezdívá Hansa.

Francouzský ministr financí Bruno Le Maire se proti Hanse nečekaně ostře ohradil. "Uzavřené kluby" prý nepřispívají k zachování evropské jednoty. Je to velmi podivná poznámka − jako by francouzsko-německý motor integrace nebyl, svým způsobem, taky klubem s jasnými zájmy.

Francie je samozřejmě popuzena hlavně proto, že plány prezidenta Emmanuela Macrona na výrazné posílení integrace eurozóny zatím nikam nevedly, do značné míry právě kvůli odporu států, jako je Nizozemsko.

Jaké změny eurozóna potřebuje, je věcí názoru. K Hanse se v jedné konkrétní záležitosti − fungování záchranného fondu ESM, který pomáhá státům zasaženým dluhovou krizí − přidalo i Česko. To ale nepatří zrovna k zemím, které by měly nahlas poučovat ty ostatní o tom, jak má eurozóna pracovat. Když nechceme říct, kdy a jestli vůbec euro přijmeme, ale zároveň si chceme vyjednat "extrabuřty", jako je slib, že nebudeme ručit za půjčky, které ESM poskytl, nemáme z hlediska kázání o tom, co v eurozóně dělat, zrovna velkou kredibilitu.

Související