Darovat peníze na charitu je dnes možné prostřednictvím crowdfundingu, mobilních aplikací i bitcoinů. Zatímco kasičky a složenky ustupují do pozadí, popularita takzvaného digitálního dárcovství roste. Podle celosvětového průzkumu Global Trends In Giving 2018 více než polovina dárců nejraději přispívá na dobročinné účely pomocí platby kartou přes internet. Obliba plateb kartou vede neziskové organizace i k pořizování dárcovských platebních terminálů, díky nimž mohou na benefičních akcích vybrat více peněz než z příspěvků v hotovosti.

"Češi jsou přeborníci v bezkontaktních platbách, což se promítá do všech oblastí života včetně dárcovství. Počty darů platební kartou tak v posledních letech stále rostou. Podle naší ankety ale Češi nejčastěji posílají neziskovým organizacím peníze jednorázovým nebo trvalým bankovním převodem," říká Klára Šplíchalová, výkonná ředitelka sdružení Fórum dárců, které v Česku přes 20 let rozvíjí dárcovství.

K dobročinnosti veřejnost podle průzkumu Global Trends In Giving nejčastěji inspirují sociální sítě, a to hlavně Facebook. "I v Česku stále více neziskových organizací komunikuje s dárci přes sociální sítě, a to nejen prostřednictvím Facebooku, ale i Twitteru a Instagramu. Jejich výhodou je, že se díky nim zprávy o různých sbírkách šíří neuvěřitelně rychle," podotýká Šplíchalová.

Příkladem úspěšné virální kampaně je projekt Českého rozhlasu Ježíškova vnoučata, který plní vánoční přání osamoceným lidem z domovů pro seniory. Loni se uskutečnil první ročník, v rámci kterého se podařilo seniorům doručit přes 13 tisíc dárků a splnit jim více než 1000 přání. "Mezi ta nejbláznivější patřila zabijačka přímo v domově pro seniory, výlet za polární kruh, audience u papeže Františka či vyhlídkový let letadlem. Rád vzpomínám na paní Marii, které je 92 let a přála si skočit padákem. A letos v létě to dokázala," líčí Martin Ondráček, vedoucí projektu Ježíškova vnoučata a šéfredaktor Zpravodajství a publicistiky Českého rozhlasu.

Letos se do projektu zapojilo dvakrát více domovů pro seniory. Stejně jako loni se Český rozhlas spojil také se slevovým a inspiračním portálem Slevomat. "Na svých stránkách prodává vouchery na nákup dárků pro seniory. Více lidí se tak může složit na jeden dražší dárek. Loni jsme tímto způsobem vybrali 2,5 milionu korun. Za ně jsme nakoupili třeba elektrické vozíky, které jsou mimo rozpočtové možnosti seniorů," přibližuje Ondráček.

Církevní charita 21. století

Podobné crowdfundingové kampaně založené na skupinovém financování jsou v oblasti dárcovství stále populárnější. Jejich pomocí vybírají peníze on-line i jinak tradiční organizace jako třeba Domov sv. Karla Boromejského, který navazuje na historické působení kláštera v pražských Řepích.

Ten patřil sestrám boromejkám, ale v 50. letech jim ho komunisté zabavili a zpět ho sestry dostaly až po sametové revoluci ve zdevastovaném stavu. Od roku 1996 se tady spolu s lékaři starají o nemocné seniory a zaměstnávají odsouzené ženy ve výkonu trestu ze zdejší ženské věznice.

"Svou první crowdfundingovou kampaň jsme spustili u příležitosti 20. výročí založení našeho domova. Jako cílovou částku jsme si zvolili 150 tisíc korun a velmi nás potěšilo, že se nám podařilo ji překročit. Nakonec jsme vybrali 230 tisíc korun," popisuje Monika Straková, která má v domově na starosti fundraising, PR a kulturu.

Od roku 2016 také Domov zavedl možnost internetového dárcovství a v současnosti zvažuje pořízení platebních terminálů na benefiční kulturní akce.

Dárcovský platební terminál plánuje využívat i brněnská Nadace Partnerství, která pomáhá lidem pečovat o životní prostředí. Podporuje kvalitní veřejná prostranství, zelené stavění, zeleň ve městě i krajině, ale i šetrnou turistiku a cyklistiku.

Terminál chce zavést ve svém bistru ve vzdělávacím centru Otevřená zahrada, kde nadace sídlí. "Umožní nám to přijímat dary jednoduše skrze platební kartu přímo do veřejné sbírky," říká David Kopecký, který má v nadaci na starosti PR a komunikaci.

Nadace realizuje také crowdfundingové sbírky a takzvaný peer-to-peer fundraising, kdy lidé podpoří dobročinné projekty nejen vlastním příspěvkem, ale i sháněním dalších dárců mezi svými přáteli. V poslední době dělala například sbírku na kampaň Stromy svobody, kterou spustila u příležitosti 100. výročí vzniku republiky.

Za cíl si vytyčila najít s pomocí veřejnosti příběhy 1918 stromů vysazených k oslavě svobody v letech 1918 a 1919 i později, odborně ošetřit alespoň 100 z nich a vysadit symbolických 2018 nových Stromů svobody.

Hackathon pro dobrou věc

V této souvislosti také nedávno spustila speciální mobilní aplikaci. Tu pro nadaci vyvinuli dobrovolní vývojáři v rámci hackat­honu CODIT Hack for Help, který uspořádaly firmy Zásilkovna a Inventi. "Aplikace interaktivní formou motivuje k výletům za jednotlivými stromy. Uživatelé za každý navštívený strom sbírají body a nejúspěšnější hledače každý měsíc odměníme volnými vstupy na vinařské akce. Zároveň tak chceme veřejnost motivovat k označení nalezených stromů pamětními cedulkami, které jim budeme rozdávat," přibližuje Kopecký.

V rámci stejného hackathonu vznikla také technická řešení pro další dvě neziskové organizace. Nadační fond Mathilda díky tomu může rozšířit svou digitální knihovnu pro nevidomé a Fórum dárců vylepšit svou Mapu dárcovství, která ukazuje stav dobročinnosti v Česku.

Na bázi internetové a mobilní aplikace funguje i další dobročinný projekt Nenech to být, který bojuje proti šikaně (rozhovor DVTV s jeho spoluautorem Davidem Špunarem najdete níže). Spustili ho studenti z gymnázia Brno Vídeňská a podpořilo ho ministerstvo školství a Linka bezpečí. "Fungujeme jako on-line anonymní schránka důvěry. Děti skrz nás beze strachu kontaktují odborníky na škole, kteří mohou jimi oznámené případy řešit," uvádí jeden ze zakladatelů Nenech to být Jan Sláma.

Do projektu se zapojilo téměř 1200 škol a od dětí či rodičů přišlo přes 2800 oznámení šikany, sexuálního obtěžování či jiných případů rizikového chování.

Autoři nápadu jej plánují rozšířit i do zahraničí. Na základě poptávky ze Spojených států vyvinuli anglickou verzi aplikace Face up pro americké školy. "Zájem je tam velký, ale v tuto chvíli v USA ještě čekají, dokud si v Česku neověříme, že aplikace funguje skutečně tak, jak má. Máme zástupce také na Slovensku, ve Švýcarsku, Indii, Jihoafrické republice, Velké Británii a uvažujeme nad vstupem do Polska," říká Sláma.

Aplikace umožňuje školám a zřizovatelům také zakoupení rozšířených služeb. Díky tomu získávají její autoři finance na její provoz a vývoj od měst a krajů. Rozšířené služby navíc mohou jednotlivým školám zafinancovat i soukromí dárci.

Nadační jmění v bitcoinech

V souvislosti s digitálním dárcovstvím je dnes možné darovat i prostřednictvím kryptoměn. "V Česku je to spíš ojedinělý prvek, ale v zahraničí existují už i nadace, které mají nadační jmění v bitcoinech, a dokonce v nich poskytují i granty," podotýká Klára Šplíchalová z Fóra dárců.

Originální způsoby fundraisingu se ale objevují i v off-line světě. Například Nadační fond Slunce pro všechny se rozhodl vybírat finance prostřednictvím pouličního umění neboli buskingu. Fond, který sídlí v Unho­šti, se zaměřuje na podporu dětí a dospělých s různými typy postižení.

"Naší patronkou je herečka a zpěvačka Nikol Heřmánková Kouklová, která pro nás připravila akci Busking pro Slunce. Během ní vystoupilo v Praze na Jungmannově náměstí na 30 mladých umělců z hudební a divadelní branže a zároveň zde probíhala sbírka," popisuje Alena Šulcová z Nadačního fondu Slunce pro všechny.

Podporovat neziskové organizace v tom, aby vymýšlely nové inovativní způsoby, jak oslovit dárce, se snaží i Česká televize. Ve spolupráci s Fórem dárců organizuje po celé republice vzdělávací kurzy pro neziskovky. Jen letos se v nich proškolilo přes 130 organizací.

"Pořádáme semináře a workshopy, které se věnují komunikaci, PR, marketingu či so­ciálním sítím. A nabízíme i podporu v oblasti tvorby a realizace kampaní. Kvalitní komunikace totiž znamená, že sdělení proč, co a jak neziskové organizace dělají bude srozumitelné a osloví relevantní část veřejnosti," uvádí Jana Jurášová, manažerka charitativních aktivit České televize.

Právě srozumitelná prezentace charitativních aktivit je podle Kláry Šplíchalové z Fóra dárců naprosto zásadní. "Obecně lidé přispívají nejvíc na to, čemu rozumí. Je pro ně pochopitelné, proč by měli podporovat děti z místního dětského domova, ale proč by měli darovat peníze třeba na školu v Nepálu, jim musíte vysvětlit. Proto je správná komunikace pro neziskové organizace nesmírně důležitá," říká Šplíchalová.

Díky tomu, že se neziskové organizace učí čím dál lépe komunikovat s veřejností, se jim daří získávat také více dlouhodobých přispěvatelů. "Celosvětově přispívá pravidelně téměř polovina dárců. V Česku tak daleko ještě nejsme, ale postupně se to zlepšuje," uzavírá Šplíchalová.

Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru