Před Vánocemi lidé pekli především chléb a vánočky z bílé mouky, plné hrozinek a mandlí. Peklo se samozřejmě i vánoční cukroví, avšak v jiné podobě než ho známe dnes. S přípravou cukroví se začínalo v prvním adventním týdnu. Cukroví se peklo hodně ve tvaru koleček vyjadřujících slunce a ve tvaru zvířat. Advent byl však vždy spojen také s řadou pověr. Říkalo se, že když hospodyňka cukroví spálí, potká ji v následujícím roce těžká nemoc. Pokud se jí cukroví naopak podaří, přinese jí to v příštím roce hodně zdraví.

Cukroví se tvořilo především ze sušeného ovoce a medu. Kdo by neznal medové perníčky, jejichž tradice se dochovala dodnes. Mezi stálice vánočního cukroví patří vanilkové rohlíčky, pracny nebo linecké pečivo, jejich receptury se stále vyvíjejí a proměňují.

Vánočka z devíti pramenů

Recept na vánočku se často předává z generace na generaci. Měla by být pletená z devíti pramenů, přičemž první patro představuje slunce, zemi, vodu a vzduch, druhé rozum, vůli a cit a třetí pak vědění a lásku. Vánočky se dříve pekly pro každého člena rodiny. To aby měl co k zakousnutí, kdyby se chtěl vydat na cestu.

Hospodyně musela mít při pečení bílou zástěru a nesměla při zadělávání promluvit. Někde se do vánočky zapékala mince. Kdo ji pak našel, měl v následujícím roce zaručené bohatství a zdraví. Spálená nebo prasklá však nevěstila pro příští rok nic nového.

Bohatá tabule ve jménu úrody

Štědrý večer je vyvrcholením čtyřadventního čekání. Štědrým býval právě bohatostí sváteční hostiny. Den se jinak nesl ve znamení půstu. Jistě si z dětství vzpomenete na větu: "Když se budeš celý den postit, uvidíš večer zlaté prasátko". S první hvězdou se pak usedalo k bíle prostřenému stolu, jehož nohy byly sepnuté řetězem, aby rodina v dalším roce držela pohromadě.

Podle jedné z tradic mělo být na štědrovečerní tabuli devět chodů. Na stole měly být všechny plodiny, které se během roku urodily. Věřilo se, že čím více bude na stole rozmanitých jídel, tolik bude snopů na poli v následujícím roce. Štědrovečerní večeře začínala kouskem suchého chleba nebo oplatkou s medem. Pod talíře se dávaly šupinky z kapra, aby byl dostatek peněz. Pečivo se peklo z každého druhu obilí, tedy z žitné a pšeničné mouky, nechyběly houby, ořechy, luštěniny, med, česnek.

jarvis_5bfd0811498ec86e38404bf5.jpeg
Foto: Shutterstock

Na stole nesměla chybět ani polévka. V krajích rybníků rybí, jinde česnečka, bramboračka, houbová nebo zelná. Dalším tradičním pokrmem byl houbový (černý) kuba, jídlo z hub, krup a česneku. V některých krajích a domácnostech je kuba na Štědrý den k obědu i dnes. Na stole byl hrách naslano i sladko, jako hrachová kaše, a sušené ovoce. Někde se podávala tzv. muzika tedy sladké jídlo z perníku a sušeného ovoce. Vše bylo doplněno jablky a ořechy.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.