Tchaj-wan nechce jádro

Přijel jsem na Tchaj-wan letos na počátku léta, kdy teploměry ve stínu ukazovaly 40 °C. Takové poměry panovaly od jara a v novinách se psalo o rekordech. Tak horko nebylo prý celých 55 let. Na tomto krásném ostrově jsou ale lidé na teplo dobře připraveni. Především díky všudypřítomné klimatizaci je život příjemný v domech i v kancelářích, v továrních halách i v obchodech, v hotelích, v restauracích, v metru, ve vlaku. To ovšem vyžaduje dostatečné energetické zdroje.

Vláda si je toho samozřejmě vědoma a Tchaj-wan vykazuje dobrou energetickou bilanci. Obavy obyvatel přesto pod tlakem úmorného vedra rostly a nejvyšší političtí činitelé je tlumili různými prohlášeními. Kapacita zdrojů elektrické energie je dostatečná, aby zabezpečila potřeby průmyslu a dopravy i vysoký životní standard.

Elektrárna na pláži

V neděli jsem si udělal výlet vlakem, samozřejmě klimatizovaným a s wi-fi připojením zdarma, na krásnou pláž Fulong, asi hodinu jízdy od hlavního města Tchaj-pej. Z krásně jemného zlatého písku zde jako každoročně postavili umělci z celého světa atraktivní sochy, které přicházejí obdivovat lidé z blízka i daleka. Písečné artefakty samozřejmě dodávají pláži atraktivitu.

Jaké bylo však moje překvapení, když jsem na obzoru spatřil podivné monstrum. Nebyl to hrad z písku, ale jaderná elektrárna z betonu a oceli. Tato kulisa působila poněkud bizarně, ale v návštěvnících zřejmě nevyvolávala žádné obavy.

Není divu. Je to jen torzo čtvrté tchajwanské jaderné elektrárny, jež nikdy nebyla uvedena do provozu.

Jmenuje se Lungmen a je pozoruhodná tím, že její výstavba byla v pokročilém stadiu v dubnu roku 2014 zastavena. Spory, kritika a protesty ji provázely po celou dobu příprav i výstavby. První rozhodnutí o výstavbě padlo v roce 1978. Ale katastrofa v Černobylu otřásla veřejným míněním a svou roli sehrála i změna politických poměrů v zemi po roce 2000. Posledním hřebíčkem do pomyslné rakve jaderné energie byla katastrofa v japonské Fukušimě. A po změně vlády v roce 2016 padlo rozhodnutí. Odpůrci jaderné energie zvítězili, i když už bylo proinvestováno více než pět miliard amerických dolarů. Ovšem konečné náklady se odhadovaly na 17 miliard amerických dolarů. Varný reaktor ­Advanced Boiling Water Reactor (ABWR) vyvinuly koncerny Tokyo Electric Power Company, General Electric, Toshiba a Hitachi a měla to být jeho první realizace mimo území Japonska.

V provozu tak zůstaly jen tři starší jaderné elektrárny, jež podle statistiky z roku 2016 vyrobily 30 461 GWh energie a pokryly tak asi 13,5 % energetické spotřeby Tchaj-wanu.