V Evropě se jaderná energetika těší významné podpoře především v zemích tzv. Visegrádu, které patří mezi ty, kdo jaderné elektrárny provozují nebo je plánují. Musí vyřešit problém se snižováním emisí skleníkových plynů, což může být silnou motivací pro stavbu (či dostavbu) jaderných bloků. Svých národních pokladů, což je v Polsku i Česku především uhlí, se však vzdát co nejdéle nechtějí.

Maďarsko chce jádro s Rusy

Maďarsko má v provozu jedinou jadernou elektrárnu Paks, kterou chce ale rozšířit o další dva reaktory. Projekt má uskutečnit ruský koncern Rosatom na základě mezivládní dohody (tj. bez výběrového řízení) s tím, že Maďarsko by si od Rusů půjčilo finance na dostavbu ve výši 10 miliard eur. Podle rozhodnutí Evropské komise je u této stavby přípustná státní subvence.

Proti tomu protestuje Rakousko, považuje státní pomoc v tomto případě za nepřípustnou a podalo žalobu u Soudního dvora Evropské komise. Podle rakouského ministerstva životního prostředí je špatným signálem Evropské komise v energetické politice, když jsou jako nezávadné klasifikovány subvence pro stavbu jaderných elektráren. Maďaři obdobný krok očekávali, protože Rakousko je známé odmítavým postojem proti jakékoliv jaderné elektrárně. Opírají se však o to, že dostavba elektrárny Paks proběhne se souhlasem a pod dohledem EU a příslušných mezinárodních orgánů.

70 mld. eur

V září se v tisku objevila informace, že Poláci chtějí snížit do roku 2050 podíl uhlí na výrobě elektřiny na polovinu, ale budou na to prý potřebovat investice v objemu až 70 miliard eur.

Energetické suroviny Maďarsko odebírá především z Ruska. V září letošního roku o tom jednal maďarský premiér Viktor Orbán s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jde hlavně o ruský plyn, protože stávající smlouva o jeho nákupu vyprší koncem příštího roku. Orbánova vláda se trvale snaží minimalizovat ztráty, které by plynuly z dodržování sankčního režimu vůči Ruské federaci.

Česko vítá OZE i atom

Loni se v České republice podle údajů Energetického regulačního úřadu (ERÚ) z obnovitelných zdrojů vyrobilo 11 procent elektřiny. Stále více českých občanů si myslí, že výrobu elektrické energie z klasických zdrojů lze nahradit výrobou elektřiny z větru, slunečního záření nebo spalování biomasy. Podle schválené koncepce státní energetické politiky však Česko plánuje učinit hlavním zdrojem výroby elektřiny jadernou energii, neboť stárnoucí uhelné elektrárny budou v příštích desetiletích dosluhovat a méně spolehlivý provoz obnovitelných zdrojů potřebuje kompenzaci velkým spolehlivým zdrojem. V energetickém mixu by tak jádro mělo zaujímat nadpoloviční podíl do roku 2040.

Zbývá vám ještě 60 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se