Kdysi se tu stovky lidí klouzaly na toboganech, dnes někdejší akvapark Tropicana na břehu rotterdamského zálivu na první pohled působí omšelým a opuštěným dojmem. Žádné rodiny s dětmi v plavkách už tu ostatně nepotkáte. Budova, jejíž bývalí majitelé zkrachovali, ale přesto našla nové využití, díky němuž se proslavila v celém Nizozemsku i po Evropě.

"Vidíte ten prázdný bazén? Jedna místní firma v něm donedávna pěstovala houby," říká přítomným novinářům Lars Crama z byznysového inkubátoru Blue City. "Zakladatelé firmy obešli okolní kavárny, které jim daly 31 tun kávové sedliny, již by jinak vyhodily. Lógr pak použili jako substrát, vypěstovali šest tun hlívy ústřičné a tu nakonec zpětně restauracím prodávali. Nápad si ale nenechali jen pro sebe. Prostřednictvím sítě distributorů začali návod k použití spolu s podhoubím prodávat i dalším lidem, kteří se tak mohou stát domácími pěstiteli hub. Takhle nějak funguje cirkulární ekonomika v praxi. Její snahou je pokud možno neplýtvat zdroji a využívat je opakovaně. Přitom chce být ale efektivní taky po byznysové stránce," vysvětluje Crama, zastupující zmíněné byznysové centrum, které našlo sídlo právě v bývalém akvaparku.

Spolehnout se na obnovitelné zdroje

V Nizozemsku jsou podobných projektů stovky. Jen Blue City své prostory pronajímá dvěma desítkám dalších ekologických start-upů, které se do zmiňované cirkulární ekonomiky řadí. Pro Nizozemce je ostatně rozvoj projektů na pokročilou recyklaci zdrojů velmi vážným tématem, které se řeší i na vládní úrovni.

"Množství surovin, které lidé ze Země získávají, se podle OSN v posledních 40 letech vlivem globálního růstu střední třídy ztrojnásobilo. Pokud máme udržet schopnost lidstvo uživit a zachovat jeho blahobyt, musíme zacházení se zdroji od základu změnit," píše se ve vládní studii z předminulého roku, v níž se Nizozemci zavázali do roku 2050 svou ekonomiku zcela přeměnit podle cirkulárních principů. V praxi by tak zdejší podniky měly začít využívat výhradně obnovitelné a recyklovatelné zdroje a omezit spotřebu nově získávaných fosilních paliv či kovů. Snaha je jasná: přispět ke zpomalení globálního oteplování.

Zmíněný plán má za cíl nejen boj za snížení emisí škodlivých plynů, ale i surovinovou soběstačnost. Většina vzácných kovů pro výrobu spotřební elektroniky se dnes těží v Číně, přírodní grafit, který je součástí elektromotorů nebo baterií, zase pochází především z Indie či Ruska. "Devadesát procent všech kriticky potřebných mate­riálů se do Evropy musí dovážet. A poptávka bude s růstem světové populace v příštích desetiletích rychle růst," zmiňuje již citovaná studie. Upozorňuje, že se země, stejně jako celá Evropská unie musí více spolehnout na recyklaci takových zdrojů nebo na jejich šetrné využívání.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.