Když vidím tu komodu, zajásám a mám chuť ji pohladit. Krása, která by jinak skončila na skládce rozštípaná. Ovšem tady ji trochu přeleští, nalepí na ni žluté kolečko, které označuje, že jde o věc z městského recyklačního dvora Re-Use, a dopraví ji do zdejšího obchůdku ve městě, kde si ji mohou koupit lidé, jimž ještě poslouží. Druhým okem pokukuji po obraze s hezkým zlaceným rámem, který zrovna jedna ze zaměstnankyň očistila a lepí na něj žluté kolečko.

"Nejsme žádný obchod se starožitnostmi, i když zrovna tato komoda historickou cenu asi má. Nicméně my jsme si stanovili pravidlo oceňování, že nejvyšší možná částka může být tisíc korun. A to bude právě cena za tuto komodu," vypráví Jan Indra, když na ni poklepává rukou a otevírá šuplíky. Zná zdejší pravidla dobře − je šéfem separačního střediska Separex, jež je součástí městského střediska společnosti Eko servis v Zábřehu.

Žlutou nálepku tu ostatně dostává všechno, co do sběrného skladu Re-Use dostanou. To aby budoucí kupující věděl, že taky přispěl na dobrou věc a dal druhou šanci na život věcem, které by jinak skončily na skládce. Kulaté nálepky s identifikačním číslem také slouží coby sčítací komisař − díky nim bude zdejší sběrný dvůr na konci roku vědět, kolika vyhozenými věcmi pomohl potěšit jiné. A zároveň tím ulevil městské skládce komunálního odpadu.

"Fungujeme teprve asi dva nebo tři měsíce, takže se statistiky ještě nedají brát moc vážně. Nicméně pár desítek nebo stovek věcí to už bylo," dodává Jan Indra. "Lidé nám sem nejčastěji nosí sportovní vybavení jako lyže nebo kola, ale i nábytek, obrazy, židle, knihy, skleničky, časopisy a podobně. Nebereme jen elektrospotřebiče, protože to s sebou nese riziko, že když si je někdo koupí, může mu od nich vyhořet byt. Za to nemůžeme ručit. A také čalouněný nábytek ne," popisuje, když nás provází po areálu.

Těší ho, že i přes krátkou existenci projektu Re-Use "Život starým věcem" si lidé do sběrného místa už cestu našli. Ostatně − byli to jednak zaměstnanci Separexu, jednak samotní obyvatelé Zábřehu, kteří přišli s myšlenkou nevyhazovat věci, jež jsou funkční. Díky tomu projekt letos vznikl.

Navíc co se jinde zdá jako nepřekonatelný problém, tady řeší − i potíž s elektrospotřebiči, které by se mohly zbytečně stát odpadem, už má východisko. Zábřežští se snaží najít člověka, který má potřebné certifikáty k opravám drobných elektrických zařízení, jako jsou třeba rychlovarné konvice, toustovače či pokažené mixéry. Ani tyto věci tak už nemusí končit v odpadu a obyvatelé si je mohou nechat opravit − alespoň sami pro sebe.

Zdejší kompost je celostátní jedničkou

Sběrný dvůr Separexu je rozlehlý areál, kde se na každém místě děje něco jiného. Projekt Re-Use je jen momentálně nejnovější aktivitou města, která ukazuje, jak může fungovat cirkulární ekonomika v praxi. Ale zdaleka to není nápad poslední. Není divu, že Zábřeh aspiruje na město roku, co se týče cirkulární ekonomiky. Ale popořadě.

Zábřežský sběrný dvůr vznikl už v roce 1993 − možná tak trochu symbolicky, protože v tomto roce se do Česka dostaly i první PET lahve. A ředitel Eko servisu Zábřeh Milan Doubravský je tu již od počátku fungování firmy. "To jsem ovšem nastupoval na místo skladníka," vzpomíná, zatímco ukazuje, co se tu kde děje a co vše město Zábřeh umí třídit. Dost pyšný je například na zdejší kompost. "Snažíme se dodržovat standardní recepturu, takže do něj dáváme jen štěpky, trávu, listí, zkrátka jen to, co svezeme z bioodpadu. Zásadně tam nedáváme žádné čistírenské kaly. Takže náš kompost je čistě z přírodních surovin, a ne z lidského odpadu," popisuje.

S kompostem se navíc zúčastnili odborné soutěže o kompost roku, kde nezávislá komise posuzuje řadu parametrů: odborníci z vysokých škol zkoumají třeba obsah organických látek, zrnitost nebo to, jak v něm klíčí a rostou rostliny. Náročná kritéria zábřežští splnili a jejich kompost je tak celorepublikovou jedničkou s certifikátem. A to už několikátý rok v řadě.

"Abychom dodrželi zásady cirkulární ekonomiky, snažíme se jej samozřejmě vracet zpět do města, stejně jako všechno ostatní − třeba stavební drť," vypráví Milan Doubravský. Kompost využívají ve městě k úpravám zeleně v parcích, ale z větší části se rozprodá mezi obyvatele, protože je o něj velký zájem.

Odpady umí i dobře vydělávat

Procházka rozlehlým areálem ukazuje, co vše se dá využít, aniž by bylo nutné to vyvézt na skládku a zahrnout zeminou. Na jedné straně se třídí elektroodpad, nejčastěji staré lednice, sporáky, mikrovlnky… Na druhé straně jsou slisované balíky s papírem a PET lahvemi. Jinde dřevo. Letos se také rozjíždí sběr jedlých olejů a tuků pomocí zelenooranžových popelnic, z nichž pak další odběratelé vyrábějí paliva nebo je použijí do bioplynových stanic. Na pásu uvnitř haly zatím jedou papírové kartony, na dalším zase plasty. "Snažíme se na odpad dívat ne jako na věc, která musí skončit na skládce, ale jako na surovinu, kterou po určité úpravě lze opět použít − a tím i dobře vydělává. Možná to zní jednoduše, ale je to poměrně složitý a náročný proces, na němž mají zásluhu všichni zaměstnanci našeho podniku," vysvětluje Milan Doubravský.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.