Když vidím tu komodu, zajásám a mám chuť ji pohladit. Krása, která by jinak skončila na skládce rozštípaná. Ovšem tady ji trochu přeleští, nalepí na ni žluté kolečko, které označuje, že jde o věc z městského recyklačního dvora Re-Use, a dopraví ji do zdejšího obchůdku ve městě, kde si ji mohou koupit lidé, jimž ještě poslouží. Druhým okem pokukuji po obraze s hezkým zlaceným rámem, který zrovna jedna ze zaměstnankyň očistila a lepí na něj žluté kolečko.

"Nejsme žádný obchod se starožitnostmi, i když zrovna tato komoda historickou cenu asi má. Nicméně my jsme si stanovili pravidlo oceňování, že nejvyšší možná částka může být tisíc korun. A to bude právě cena za tuto komodu," vypráví Jan Indra, když na ni poklepává rukou a otevírá šuplíky. Zná zdejší pravidla dobře − je šéfem separačního střediska Separex, jež je součástí městského střediska společnosti Eko servis v Zábřehu.

Žlutou nálepku tu ostatně dostává všechno, co do sběrného skladu Re-Use dostanou. To aby budoucí kupující věděl, že taky přispěl na dobrou věc a dal druhou šanci na život věcem, které by jinak skončily na skládce. Kulaté nálepky s identifikačním číslem také slouží coby sčítací komisař − díky nim bude zdejší sběrný dvůr na konci roku vědět, kolika vyhozenými věcmi pomohl potěšit jiné. A zároveň tím ulevil městské skládce komunálního odpadu.

"Fungujeme teprve asi dva nebo tři měsíce, takže se statistiky ještě nedají brát moc vážně. Nicméně pár desítek nebo stovek věcí to už bylo," dodává Jan Indra. "Lidé nám sem nejčastěji nosí sportovní vybavení jako lyže nebo kola, ale i nábytek, obrazy, židle, knihy, skleničky, časopisy a podobně. Nebereme jen elektrospotřebiče, protože to s sebou nese riziko, že když si je někdo koupí, může mu od nich vyhořet byt. Za to nemůžeme ručit. A také čalouněný nábytek ne," popisuje, když nás provází po areálu.

Těší ho, že i přes krátkou existenci projektu Re-Use "Život starým věcem" si lidé do sběrného místa už cestu našli. Ostatně − byli to jednak zaměstnanci Separexu, jednak samotní obyvatelé Zábřehu, kteří přišli s myšlenkou nevyhazovat věci, jež jsou funkční. Díky tomu projekt letos vznikl.

Navíc co se jinde zdá jako nepřekonatelný problém, tady řeší − i potíž s elektrospotřebiči, které by se mohly zbytečně stát odpadem, už má východisko. Zábřežští se snaží najít člověka, který má potřebné certifikáty k opravám drobných elektrických zařízení, jako jsou třeba rychlovarné konvice, toustovače či pokažené mixéry. Ani tyto věci tak už nemusí končit v odpadu a obyvatelé si je mohou nechat opravit − alespoň sami pro sebe.

Zdejší kompost je celostátní jedničkou

Sběrný dvůr Separexu je rozlehlý areál, kde se na každém místě děje něco jiného. Projekt Re-Use je jen momentálně nejnovější aktivitou města, která ukazuje, jak může fungovat cirkulární ekonomika v praxi. Ale zdaleka to není nápad poslední. Není divu, že Zábřeh aspiruje na město roku, co se týče cirkulární ekonomiky. Ale popořadě.

Zábřežský sběrný dvůr vznikl už v roce 1993 − možná tak trochu symbolicky, protože v tomto roce se do Česka dostaly i první PET lahve. A ředitel Eko servisu Zábřeh Milan Doubravský je tu již od počátku fungování firmy. "To jsem ovšem nastupoval na místo skladníka," vzpomíná, zatímco ukazuje, co se tu kde děje a co vše město Zábřeh umí třídit. Dost pyšný je například na zdejší kompost. "Snažíme se dodržovat standardní recepturu, takže do něj dáváme jen štěpky, trávu, listí, zkrátka jen to, co svezeme z bioodpadu. Zásadně tam nedáváme žádné čistírenské kaly. Takže náš kompost je čistě z přírodních surovin, a ne z lidského odpadu," popisuje.

S kompostem se navíc zúčastnili odborné soutěže o kompost roku, kde nezávislá komise posuzuje řadu parametrů: odborníci z vysokých škol zkoumají třeba obsah organických látek, zrnitost nebo to, jak v něm klíčí a rostou rostliny. Náročná kritéria zábřežští splnili a jejich kompost je tak celorepublikovou jedničkou s certifikátem. A to už několikátý rok v řadě.

"Abychom dodrželi zásady cirkulární ekonomiky, snažíme se jej samozřejmě vracet zpět do města, stejně jako všechno ostatní − třeba stavební drť," vypráví Milan Doubravský. Kompost využívají ve městě k úpravám zeleně v parcích, ale z větší části se rozprodá mezi obyvatele, protože je o něj velký zájem.

Odpady umí i dobře vydělávat

Procházka rozlehlým areálem ukazuje, co vše se dá využít, aniž by bylo nutné to vyvézt na skládku a zahrnout zeminou. Na jedné straně se třídí elektroodpad, nejčastěji staré lednice, sporáky, mikrovlnky… Na druhé straně jsou slisované balíky s papírem a PET lahvemi. Jinde dřevo. Letos se také rozjíždí sběr jedlých olejů a tuků pomocí zelenooranžových popelnic, z nichž pak další odběratelé vyrábějí paliva nebo je použijí do bioplynových stanic. Na pásu uvnitř haly zatím jedou papírové kartony, na dalším zase plasty. "Snažíme se na odpad dívat ne jako na věc, která musí skončit na skládce, ale jako na surovinu, kterou po určité úpravě lze opět použít − a tím i dobře vydělává. Možná to zní jednoduše, ale je to poměrně složitý a náročný proces, na němž mají zásluhu všichni zaměstnanci našeho podniku," vysvětluje Milan Doubravský.

U pokladny venku zrovna platí muž, který má za autem plně naložený vozík s hromadou drobných bílých kamínků, jež mu zřejmě pomohou zkrášlit zahradu. "Ty mají mimochodem taky certifikát, že jsou bezpečné, byť pocházejí ze starých staveb," pochlubí se Milan Doubravský.

V Zábřehu se snaží změnit celkový přístup k odpadům. Zdejší radnice se například zapojila do kampaně Nepetuj a za pomoci motivačních nálepek do ní chce vtáhnout i všechny obyvatele: "Zamyslete se, kolik nakupujete balené vody a jestli je to nutné." Takže návštěvám tady všechny městské organizace nabízí zásadně kohoutkovou vodu s plátky citronu.

Díky tomu, že Eko servis na recyklaci odpadu umí slušně vydělat, může třeba pravidelně investovat do zvelebování města. K nejčastějším investicím patří rozšiřování aktivit kolem městského bazénu, takže tu mají třeba i noční koupání s ozvučeným bazénem či minigolf a ekologické osvětlení. Eko servis navíc provozuje útulek pro psy, pořídil si rybník, kde se konají zábavní aktivity pro občany, má vlastní čerpací stanici nebo pořádá osvětové aktivity pro děti.

"Neřekl bych, že na odpadech vyděláváme, ale že šetříme," upřesňuje Milan Doubravský. "Díky ucelenému systému recyklací na rozdíl od ostatních měst totiž nedoplácíme na likvidaci odpadů. Podobné město jako my doplácí asi 250 korun na hlavu, ale u nás jsou to řádově desetikoruny. Navíc nenecháváme potomkům větší než nezbytnou zátěž v podobě netříděného odpadu zavezeného do spalovny nebo na skládku. Dá se říci, že jeho množství se u nás nezvyšuje."

V plánu je i řada dalších věcí. V příštím roce to bude propojení se sociálními službami tak, aby lidé bez domova, v sociální tísni či matky s dětmi z azylového domu dostávali přednostně věci, které jiní odložili, ale stále jsou funkční. Další nápad je zatím tak trochu tajný a šéf Eko servisu se zdráhá jej prozradit, protože myšlenka je ve stadiu zrodu: město chce začít učit obyvatele, jak nakupovat bezobalově. "Máme vymyšlený projekt, jak předcházet igelitovým pytlíkům. Chceme lidi naučit používat textilní sáčky," naznačuje Doubravský.

"A samozřejmě pořád přemýšlíme, jak dát druhý život i těm velkým elektrospotřebičům, které jsou ještě funkční, ale nikdo je už nepotřebuje. Je škoda, aby skončily život jako odpad. Tady trochu bojujeme s legislativou, ale hledáme cesty," vypráví Milan Doubravský. Kdo tu byl, tomu je jasné, že město i tenhle souboj vyhraje a starší funkční lednice najdou své další majitele. "Člověk si teprve tady uvědomí, jak jsme bohatí, když vyhazujeme tolik věcí," zamyslí se Milan Doubravský.

P.S.: Historická komoda, jíž se její původní majitel zbavil a skončila by na skládce, se prodala okamžitě.

jarvis_5bf6b97c498e6a73a02878af.jpeg
Sběrný dvůr v Zábřehu třídí vše, včetně starých elektrospotřebičů. Mnohé jsou ještě funkční a mohly by posloužit dalším lidem, bohužel to ale není možné. Městská firma nemůže ručit za dobrý stav elektrických rozvodů, takže si spotřebiče odváží specializovaná firma.
Foto: HN – Libor Teichmann
jarvis_5bf6b97c498e6a73a02878b3.jpeg
Všechny odložené věci, které by obyvatelé Zábřehu jinak vyhodili, se v městském projektu Re-Use proberou, vyleští, označí žlutou nálepkou s kódem, aby bylo jasné, že budoucí kupující přispívá na dobrou věc, a putují do obchodu, kde si je může vybrat nový majitel.
Foto: HN – Libor Teichmann
Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru