Z pohledu firmy BASF není cirkulární ekonomika nic nového pod sluncem. Největší chemická firma na světě, která zároveň provozuje celosvětově největší integrovaný chemický výrobní komplex, rozvíjí princip minimalizace odpadů a oběhového hospodářství už od svého založení v roce 1865. "V době, kdy sousloví cirkulární ekonomika ještě dávno neexistovalo, jsme pro systém fungování našich výrobních závodů zavedli jiný pojem − Verbund (německy spojení, pozn. red.)," vysvětluje Filip Dvořák, generální ředitel české pobočky firmy. Smysl tohoto výrazu zjednodušeně řečeno spočívá v tom, že dochází k optimalizaci veškerých výrobních procesů v daném závodě.

Vstupními surovinami jsou v chemickém průmyslu primárně zemní plyn a ropa, které stojí na úplném začátku výrobního procesu. Následnou řadou různých syntéz a derivací vzniká mnoho produktů − od petrochemikálií, monomerů přes různé meziprodukty, zušlechťovací materiály, aditiva až po prostředky na ochranu rostlin či laky − v rámci jednoho výrobního komplexu. "Snažíme se maximálně využít vedlejších produktů a v podstatě odpadů pro výrobu nějakých dalších meziproduktů nebo i výrobků, které jsou blíže koncovému zákazníkovi, což jsou třeba různé výrobky z oblasti stavební chemie, laky či pigmenty. A to se nám dlouhodobě daří," upřesňuje Filip Dvořák.

Aktuálně spolu s technologickou platformou pro plasty řešíme termický rozklad plastů. To je jedna z mnoha cest, jak znovu vrátit plasty do výrobního procesu.

Koncept Verbund v BASF řeší otázky oběhového hospodářství od logistiky až po výrobu. Koncern jej zavedl ve všech svých větších podnicích a díky tomu dnes na tunu koncového produktu připadá jen kilogram skládkovaného odpadu. Firma důsledně a komplexně posuzuje veškeré vstupní suroviny a v podobném duchu také působí na své zákazníky v dodavatelském řetězci i koncové zákazníky. "Za loňský rok jsme pomocí tohoto konceptu uspořili přes 19 milionů MWh elektrické energie a skoro čtyři miliony tun ekvivalentu CO2. Hodnota dosažených úspor přesáhla miliardu eur," vypočítává Dvořák.

Šetří planetu i náklady

Ekonomické hledisko je v BASF ostatně jedním ze silných motivačních faktorů pro bezodpadové hospodaření. Produktové portfolio firmy zahrnuje přes 60 tisíc výrobků, jejichž uplatnění je velice různorodé. Podle Dvořáka prakticky neexistuje průmysl, který by nebyl dotčen vstupem z chemického průmyslu.

Firma podrobila kritické analýze všechny své produkty a zkoumala je ze tří hledisek: Environmentálního dopadu, kde zejména sleduje vazbu na uhlíkovou stopu, společenského dopadu, kde zohledňuje dopad na lidské zdraví, a ekonomického dopadu, zejména pro společnost. "Na základě analýzy jsme roztřídili naše portfolio. Do budoucna jsou pro nás jednoznačně nejdůležitější produkty, jež jsme definovali jako akcelerátory. Jde o produkty se silným inovativním elementem, které vykazují z hlediska udržitelnosti nejlepší výsledky. Takových řešení, která stojí vysoko nad konkurencí, máme dnes kolem 13 tisíc, jde tedy o více než 27 procent našich produktů. Do jejich vývoje investujeme 60 procent celkového rozpočtu na výzkum a vývoj," popisuje Filip Dvořák.

Příkladem může být balíček zušlechťovacích materiálů do betonu, které se využily při stavbě Světového obchodního centra v New Yorku. Díky tomu se ušetřilo zhruba 15 tisíc tun ekvivalentu CO2 a 25 tisíc megawatthodin. "To je cesta, kterou se chceme ubírat, aby podobných inovativních produktů bylo co nejvíce. Za ně jsou zákazníci připraveni zaplatit i vyšší cenu," dodává Dvořák. Zmiňovaná technologie Green Sense Concrete umožňuje do betonové směsi přidávat recyklované stavební materiály či vyšší podíl popílku a strusky. Výsledný produkt je ekologicky i ekonomicky šetrný a zároveň splňuje přísné požadavky norem.

Místo ropy biomasa

Firma pracuje také na náhradě fosilních paliv jako suroviny obnovitelnými zdroji. Ve spolupráci se společností TÜV Süd vyvinula metodu biomass balance approach, která umožňuje mezi vstupní suroviny přidávat biomasu, čímž se snižuje potřebné množství fosilních zdrojů, redukuje množství CO2 a organického odpadu. Metoda umožňuje využít stávající výrobní linky a složení ani kvalita výsledného produktu se nezmění.

Další oblast zájmu představuje metoda chemické recyklace plastového odpadu. Tři čtvrtiny plastových výrobků se nedožijí ani roku svého života, končí ve spalovnách, na skládkách nebo v oceánech. "Aktuálně spolu s technologickou platformou pro plasty řešíme termický rozklad plastů. To je jedna z mnoha cest, jak inovativně přistoupit k byznysu a jak znovu vrátit plasty do výrobního procesu," říká Filip Dvořák. Odpadní plasty lze pomocí takzvané pyrolýzy rozložit na pevná, kapalná i plynná paliva. Tyto suroviny je možné například ve formě oleje použít znovu pro chemickou výrobu a zároveň vzniká vodík, který lze využít jako energetický zdroj.

"Ačkoliv si to příliš nepřipouštíme, nacházíme se v bodě zlomu. To platí stejně pro chemii, průmysl i lidskou společnost vůbec. Žijeme v době, kdy na jedné straně vznikají revoluční myšlenky, koncepce, inovace, na straně druhé se dosavadní hospodářský model ukazuje jako překonaný i dlouhodobě neudržitelný. Tyto dva pohyby mají jeden průsečík − cirkulární ekonomiku. Vnímáme to jako nový začátek zlatého věku chemie, protože ta nás obklopuje na každém kroku," uzavírá Filip Dvořák.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru