Vztahy mezi Spojenými státy a Ruskem nejsou nejvřelejší, ale tento týden znovu nápadně připomínaly období studené války. V médiích se objevovaly záběry z konce 80. let, kdy nejvyšší představitelé USA a tehdejšího Sovětského svazu podepisovali smlouvu, která teď mezi oběma velmocemi vyvolává rozepře. Donald Trump se před časem rozhodl od smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu odstoupit a ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že se to neobejde bez odpovědi. "Rozhodnutí Spojených států o odstoupení od smlouvy nepochybně nemůže zůstat a nezůstane bez odpovědi z naší strany," prohlásil podle agentury TASS ruský prezident na poradě s vedením ministerstva obrany. Takzvaná jaderná dohoda vešla v platnost v roce 1988 poté, co ji ratifikovali Ronald Reagan a Michail Gorbačov. Šlo o důležitý krok v jaderném odzbrojování v době, kdy USA a Sovětský svaz stály jako znepřátelené mocnosti na opačných stranách bipolárně rozděleného světa. Uběhlo třicet let a ruský prezident nešetří silnými výroky a hrozí odvetou. Konec smlouvy by znamenal, že Moskva může nasadit rakety krátkého a středního dosahu na hranice s Čínou a s NATO v Evropě. Washington ale Rusko obviňuje z toho, že dohodu stejně nedodržuje, což Putin odmítá.
Policie obsadila budovu Kolumbijské univerzity a zatkla zabarikádované propalestinské demonstranty
Newyorská policie v noci na dnešek vyklidila budovu Kolumbijské univerzity, kde se předtím zabarikádovaly desítky propalestinských demonstrantů. Podle médií zadržela desítky lidí. Obsadily především budovu Hamilton Hall. Chtěly tím vedení školy...
1. 5. 2024 ▪ 2 min. čtení