Český europoslanec a místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička se v poslední době intenzivně zaměřuje na takzvanou cirkulární ekonomiku a její větší osvětu ve společnosti. Cirkulární ekonomika se snaží, aby veškeré odpady byly znovu včleněny do výrobního procesu. Pavel Telička je zároveň jedním ze zpravodajů návrhu směrnice o omezení dopadu jednorázových plastových výrobků na životní prostředí. Do roku 2030 by se tak mohlo výrazně snížit množství plastů, případně by se směly vyrábět jen plasty, které budou znovu jednoduše recyklovatelné.

Česká republika by se podle Teličky mohla stát jedním z lídrů v cirkulární ekonomice. Zapotřebí je k tomu ovšem změna myšlení nejen spotřebitelů a firem, ale zejména politiků. V Česku jsou přitom projekty, které jsou úspěšné a inovativní.

Je podle vás současná výroba ekologická?

Něco vyrobíme, něco spotřebujeme a následně to vyhodíme. Když to budou potraviny, tak vyprodukuji, spotřebuji a zbytky následně vyhodím. Dá se říci, že jsme dosud žili v relativně přívětivých dobách, kdy nás situace netlačila k zodpovědnějšímu chování. Když vezmu Česko, tak to bylo v rovině diskuse, jestli uděláme skládku, či spalovnu. Pro mnohé z nás to byl konec ekologické přímky, nebyl to ovšem kruh.

Pozitivním krokem několika posledních let je, že něco vyprodukujeme a odpad recyklujeme a částečně vracíme do výrobního procesu. Tam už se přímka zaobluje, ale pořád to není oběhová ekonomika, kde se využije maximum možného a do budoucna by se mohlo využít vše znovu.

Jakou změnu přináší cirkulární ekonomika?

Oběhová ekonomika je pro mě zejména změna myšlení, změna návyků a pochopení, že se bavíme o otázce, která není jen ekologická. Jsou tu dvě roviny, jedna je ekologická a druhá je průmyslová, ty jsou na stejné úrovni. Ideální stav by měl být takový, že na prvním místě je prevence vzniku odpadu. Prevence znamená, že když budu konstruovat výrobek, udělám to tak, abych ho nemusel v budoucnu celý vyhodit. Měl by být opravitelný a jeho součásti využitelné k výrobě stejného produktu. Další možností je, že budu hledat souvislosti, jak být inovativní. To je konkrétní příklad české firmy, že plasty můžete vyrábět třeba z tun brambor nebo z použitého oleje, což už je dnes možné, to je pro mě oběhová ekonomika.

Pavel Telička
jarvis_5bf6ae7c498e6a73a027e254.jpeg

český europoslanec
◼ Jako poslanec Evropského parlamentu působí od roku 2014, od roku 2017 je jeho místopředsedou.
◼ V roce 2013 vstoupil do hnutí ANO, za které o rok později do europarlamentu úspěšně kandidoval. V loňském roce z hnutí vystoupil kvůli názorové rozepři s předsedou Andrejem Babišem.
◼ V době přístupových rozhovorů o vstupu Česka do Evropské unie vedl český vyjednávací tým a poté se stal velvyslancem a vedoucím Stálé mise ČR při EU. V prosinci roku 2004 spoluzaložil lobbistickou firmu BXL Consulting v Bruselu, jejímž byl i ředitelem. Než se stal europoslancem, činnost firmy ukončil.

Jak je na tom Česko?

V uplynulých měsících se mnohé změnilo. Mění se to kvůli tomu, že část společnosti a průmyslově zodpovědných inovativních podniků to již nevnímá jako nutnost, ale jako příležitost. Česko je země markantních kontrastů, úspěšní jsme v třídění odpadů, barevné popelnice jsou v každé obci, což není ve světě samozřejmost. Ale jako bychom právě u té recyklace také končili a nevnímali to jako další příležitost. Nevnímali to jako něco, kde se můžeme stát skutečnou špičkou.

Třeba Čínu vnímáme jako zemi s velkými městy, kde je vážná smogová situace a která jsou značně znečištěná. Nyní je to ale země, která znatelně investuje a je v cirkulární ekonomice docela daleko. Je to tím, že podporuje cirkulární ekonomiku nejen regulačním prostředím, ale i pobídkami. My jsme to zase vnímali jako nějakou nutnost, kterou na nás nakládá Brusel, nebyli jsme schopni té změny myšlení, říct si, že v tomto můžeme být mezi špičkou. U takových věcí potřebujete, aby existoval nejen průmyslový leadership, ale i ten politický. Jen si uvědomte, kdy naposledy nějaký náš politik mluvil o oběhové ekonomice.

Konečně jsme pochopili, že digitální ekonomika je nutnost a musíme se jí věnovat. A že je to nejen nutnost, ale také příležitost. Pro mě je na stejné úrovni i cirkulární ekonomika. Navíc s potenciálem zasáhnout společnost možná i více než digitální ekonomika.

Lze srovnat Česko s Čínou v cirkulární ekonomice?

Nechci to příliš generalizovat, ale Čína je zjevně dál. U nás je určitě dál kultura třídění odpadů, než je v Číně. Ale pořád jsme nebyli schopni přeřadit výhybku k reindustrializaci společnosti. Zároveň tu jsou ale pozitivní vlaštovky. Jsou tu výzkumná centra, think-tanky, společnost Suez a další velmi schopní lidé.

Situace není úplně špatná, ale legislativa se připravuje velmi těžce. Mnohdy je pro některé subjekty jednoduché lobbovat v českém parlamentu za své zájmy, bráníme se tak větším ambicím. Ale chápu, že je to složité. Když je někdo starosta v malé obci, je těžké změnit myšlení u občanů a říct, že méně šetrné věci musíme více zpoplatnit. To je velmi nepopulární a složité. Na druhou stranu můžeme lidem ulevovat, ale v něčem jiném.

V legislativním balíčku pro oběhovou ekonomiku, kde jsem byl zpravodajem, jsem prosadil do norem přílohu, která není závazná. Nastínil jsem tam, jaké pobídky můžeme poskytnout na národní úrovni, abychom nabrali vyšší obrátky. Nevidím to jen v tom, že bychom měli nakládat na někoho cíle a vytvářet regulace. Musíme motivovat pobídkami, aby náběh pro firmy, který je samozřejmě dražší, než když potom provoz už běží, byl jednodušší a zajímavější. Pokud máme vybrat, jestli pobídkami pomůžeme společnosti, která vyrábí pneumatiky, nebo inovativní společnosti, která myslí na cirkulární ekonomiku, je volba jasná. Tyto společnosti by nás mohly posunout, abychom byli špičkami v tomto odvětví.

Jaké země mohou být pro nás inspirací?

Jsou to země, které jsou inovativní. Když vezmeme Evropu, vsadil bych na Skandinávii, zejména Švédsko, Norsko, ale určitě i Nizozemsko. Úspěšné jsou i USA a Čína. Nedávno jsme zaregistrovali zákaz dovozu odpadu do Číny. Z Číny se stává země, která je už schopná, především v některých segmentech, využívat odpad, zpracovávat jej a ten oběh uzavírat. Změna myšlení je v Číně znatelná a možná i znatelnější než v mnoha evropských zemích.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.