Právní a daňové odlišnosti při dlouhodobém a krátkodobém nájmu

Jak se liší práva a povinnosti stran při krátkodobém a dlouhodobém nájmu?

Práva a povinnosti nájemce a pronajímatele se u obou typů nájmu liší podstatným způsobem. V případě dlouhodobého nájmu se především na nájemní vztah aplikují zvláštní ustanovení občanského zákoníku, která poskytují výrazně větší ochranu nájemci. Mezi významné odlišnosti nájmu bytu dle těchto zvláštních ustanovení můžeme zařadit např. právo nájemce chovat v předmětu nájmu zvíře, právo pronajímatele zvýšit výši nájemného pouze jednou ročně, právo nájemce přijmout do domácnosti osobu blízkou bez ohledu na souhlas pronajímatele, či skutečnost, že po smrti nájemce přejdou práva a povinnosti z nájmu na členy domácnosti či dědice. Nejdůležitější rozdíl však spočívá v tom, že pronajímatel může vypovědět nájem jen z důvodů a za podmínek, které stanoví zákon. Naopak při krátkodobém nájmu strany nejsou omezovány právní úpravou a je jim tak poskytnuta větší smluvní volnost.