Česko-čínské obchodní vztahy mají dlouholetou tradici. Již od 30. let minulého století dodávalo Československo do Číny investiční celky, jako byly pivovary nebo cukrovary. Značného objemu ve vývozu investičních celků na tamní obrovský trh bylo dosaženo zejména v 50. letech, kdy se Československo významnou měrou podílelo na rozvoji čínské energetiky a průmyslu (např. tepelné elektrárny, filmové laboratoře, závod na výrobu umělých vláken, dusíku nebo obráběcích strojů). Podle statistických údajů zaujímala ke konci 80. let Čína v československém zahraničním obchodě v absolutním pořadí 10.−11. místo, a to před Francií, Itálií a Velkou Británií.

Významnou změnu podmínek vzájemného obchodu znamenalo uzavření obchodní dohody v roce 1990, která stanovila přechod z clearingového zúčtování na placení ve volně směnitelné měně. Vzájemný obchod se podle této dohody realizoval na základě zásad a ve světovém obchodě všeobecně uznávaných pravidel.

Po vzniku samostatného Česka byly obchodní a politické vztahy upraveny Obchodně-ekonomickou dohodou mezi naší a čínskou vládou. Vstupem Česka do EU v roce 2004 se pro tyto vztahy stala platnou Dohoda o obchodní a ekonomické spolupráci mezi EHS a Čínou, podepsaná v květnu 1985. Pro bilaterální ekonomické vztahy byla sjednána Dohoda o hospodářské spolupráci mezi Českem a Čínou (v platnosti od října 2004).

Bilance vzájemného obchodu

V roce 1993 došlo k mimořádnému oživení českého exportu hlavně díky masivnímu vývozu hutnických výrobků, nákladních a osobních automobilů. V následujících letech značně stoupal dovoz čínského zboží, převážně spotřebního charakteru, ve kterém postupně začaly převládat komponenty výpočetní techniky. Od roku 1994 se obchodní bilance stala pro Česko pasivní.

V letech 2012−2017 se podle statistik zvýšil obrat česko-čínského obchodu o téměř 60 procent. Z hlediska obratu vzájemného obchodu se Čína stala třetím největším obchodním partnerem České republiky. Výrazně, byť z podstatně nižšího základu, se zvýšil český vývoz do Číny: za posledních pět let dosáhl růst tuzemského vývozu 72 procent. Nadále však existuje výzva ke zvýšení našeho vývozu na tamní trh, který ve vztahu k čínským vývozům do Česka vykazuje poměr 1 : 8,5 (i když v porovnání s rokem 2008, kdy poměr činil 1 : 16, došlo ke značnému zlepšení).

Ze statistik ČSÚ vyplývá, že největší čeští dovozci z Číny − firmy importující elektronické výrobky a komponenty, které představují dvě třetiny dovozů z Číny − současně figurují mezi největšími českými vývozci do EU. Větší část tuzemského pasivního salda s Čínou se tedy promítá do obchodního aktiva Česka vůči EU. Obdobná situace existuje i u spotřebního zboží. Pro upřesnění obchodní bilance s Čínou je rovněž významné, že podle současných odhadů je kromě přímých vývozů z Česka do Číny realizováno dalších nejméně 60 procent tuzemských vývozů nepřímo ve formě reexportů přes třetí země, nejčastěji přes Německo. Z tohoto pohledu se skutečné pasivum obchodu ČR s Čínou spíše blíží poměru 1 : 2, i když samozřejmě i tento stav je výzvou pro další podporu našich vývozů.

Ve firmě musí být politický zástupce

Čína se staví do pozice lídra světového obchodu, který chrání volný trh a kritizuje ochranářská opatření zejména USA a EU. Navzdory deklaracím čínského vedení o otevírání trhu a vstřícným podmínkám pro zahraniční investory ale platí tamní trh za jeden z nejvíce uzavřených a nejobtížnějších na světě. Charakterizují ho tarifní i netarifní překážky a proměnlivá legislativa vůči zahraničním subjektům. V mnoha sektorech je čínský trh velmi nasycen a jeho další otevírání trhu probíhá jen v těch oblastech, kde to vedení země uzná za vhodné. Nejnovější čínské sliby o otevírání finančního trhu a automobilového průmyslu pro zahraniční investory zatím bere firemní sektor s rezervou a čeká na skutečnou podobu nových opatření.

Čínská ekonomika prochází strukturálními změnami, avšak neopouští model centrálního plánování. Nově musí firmy (čínské i zahraniční) do svých struktur zahrnout zástupce Komunistické strany Číny, kteří by se měli podílet na dozoru a rozhodovacích procesech ve společnostech. Se zmíněnými strukturálními změnami souvisí i to, že tempo růstu HDP Číny v posledních letech postupně klesá (6,9 procenta v roce 2017).

I přes nesčetné bariéry, tvrdou konkurenci a pro Evropany nezvyklé prostředí se daří českým exportérům na čínském trhu stabilně prosazovat. Hlavní postavení v tuzemském vývozu do Číny dlouhodobě zaujímají stroje a dopravní prostředky, které tvoří více než polovinu přímého exportu. Dále se do Číny vyváží průmyslové a spotřební zboží, zejména součásti motorových vozidel, čerpadla, rozvaděče, telefonní přístroje, obvody, hračky, kočárky či pneumatiky.

Problémy přetrvávají (vesměs u všech zemí Evropské unie) v oblasti certifikací vývozu potravin do Číny. Zaznamenáváme zde ale posuny pozitivním směrem, například ve vývozu českého sladu či vepřového a hovězího masa. Jde o dlouhodobé procedury, které si Čína vyjednává s každým členským státem EU samostatně (navzdory jednotnému trhu Evropské unie).

Letecká spojení pomohla byznysu

V období posledních pěti let byl nastartován proces široké intenzifikace česko-čínských ekonomických vztahů. Velkým úspěchem jsou čtyři prosperující letecká spojení mezi ČR a Čínou: Praha−Peking, Šanghaj, Chengdu a Si-an (návazně na Šanghaj). Věříme, že se budou navyšovat frekvence stávajících linek, případně budou zavedeny ještě další, pro které bude na trhu potenciál (například spojení s jihem Číny). Bylo také zahájeno přímé nákladní vlakové spojení Česka s čínskými provinciemi Sečuán a Če-ťiang. V roce 2017 navštívilo Česko 500 tisíc čínských turistů (meziroční růst o 20 procent). Číňané u nás utrácejí nejvíce ze všech zahraničních návštěvníků.

Významnou podporu podnikatelům představují také oficiální a specializované účasti českých firem na výstavách a veletrzích, které pořádá ministerstvo průmyslu a obchodu a agentura CzechTrade. S tím souvisí první ročník mezinárodního dovozního veletrhu v Šanghaji (China International Import Expo), který se konal 5.−10. listopadu. Na této významné akci byly čínským partnerům představeny ikonické tuzemské podniky, značky a výrobky napříč celým spektrem průmyslových oborů.

Vývoz a marketing českých firem v Číně je pro nás prioritou. Proto podporujeme prezentaci tuzemských firem i prostřednictvím zahraničních zastoupení CzechTradu.

Celkově lze hodnotit vývoj česko-čínské obchodní a hospodářské spolupráce a dalších bilaterálních styků pozitivně s tím, že vytváří dobrý základ pro další období. Cílem MPO nadále zůstává postupné snižování negativního obchodního salda podporou exportu českých firem.

Související