Byla to kronika ohlášeného zápasu. Většina britských voličů v červnu 2016 rozhodla o odchodu země z Evropské unie, aniž by jim hlavní zastánci této myšlenky sdělili, jak bude tento odchod vypadat. Mnozí si proto mohli myslet, zaprvé, že brexit je po referendu vyřízená věc, a zadruhé, že stejně jednoduché je vyvázat se ze všech vazeb ke zbývající sedmadvacítce a opatřit si za ně náhradu ve světě takříkajíc ze dne na den. Zastánci tohoto bludu se nyní diví, že to trvalo dva roky, než se zrodila dohoda o odchodu, v níž nevyhnutelné kompromisy vyvolávají nevoli jak stoupenců tvrdého brexitu neboli úplného odstřižení, tak obhájců setrvání v unii požadujících druhé referendum. Proto nepřekvapilo, že premiérku Theresu Mayovou ve středu při tradičních interpelacích v Dolní sněmovně obě skupiny zahrnovaly výtkami. Jedni tvrdili, že společný celní prostor uchovává britskému zboží přístup na unijní trh, zatímco druzí měli jasno, že tento společný celní prostor, kde budou platit unijní pravidla, dělá z hrdého Spojeného království vazala.

Hrozba divokého odchodu Británie trvá. Kvůli dohodě s EU rezignovali ministr pro brexit a ministryně práce

Předsedkyně vlády Jejího Veličenstva musela smršť kritiky očekávat, tak proč se odvažuje s textem takové dohody předstoupit před poslance? Protože má v ruce jedinou, ale silnou kartu. Proti ní nestojí jednotná většina, takže protichůdné tlaky dosud udržely premiérku Mayovou vestoje. Nejen to, rozdělení neprochází odprava doleva, ale jak mezi toryi, tak mezi labouristy. Obě strany myslí nejen na brexit, ale i na to, zda hlasování o něm v Dolní sněmovně udrží dnešní konzervativní vládu u moci, anebo zda by bylo možné ji vystřídat. Desítky konzervativních poslanců by z duše rády svrhly premiérku, jejich vášeň však tlumí pomyšlení, že by tak mohli uvolnit opozici cestu k moci. U labouristů je sice zase dost stoupenců dohody, jejichž hlasy by mohly nahradit toryovské rebely, ale jejich předsedu Jeremyho Corbyna, který v Evropské unii léta letoucí vidí zplozence kapitalismu, ze všeho nejvíce zajímá, jak vystřídat Theresu Mayovou.

Nynější šavlovačky mezi lavicemi Dolní sněmovny jsou blyštivou podívanou, ale čas rozhodnutí přijde až v prosinci. Strategie premiérky je zřetelná: 

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Jaké jsou reálné alternativy, co lze Therese Mayové přičíst k dobru a s čím se bude potýkat Dolní sněmovna.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru