Minimální mzda v příštím roce vzroste o 1150 korun na 13 350 korun, jde o politické rozhodnutí a dohodu mezi ANO a ČSSD. Asi nepřekvapí, že zaměstnavatelé s tímto krokem nesouhlasí a upozorňují na ztížené podmínky podnikání (rostou úrokové sazby, na trhu je nedostatek lidí, zdražuje se energie, plyn… atd.). Ministryně financí Alena Schillerová zase říká, že ekonomika v příštím roce zpomalí a že se jí těžko vysvětluje, proč minimální mzda už nějaký čas roste rychleji než ta průměrná. A odbory by si zase představovaly ještě vyšší nárůst, protože přes všechna zvýšení z minulých let je minimální mzda stále pod úrovní 40 procent průměru.

Rozhodně nejde o žádné nové argumenty. Když se zvyšovala minimální mzda v roce 2007 (naposledy, dalších pět let zůstala stejná), zaměstnavatelé tvrdili, že "pravděpodobným důsledkem zvýšení minimální mzdy může být vynucená racionalizace a propouštění zaměstnanců či omezování některých činností". Hospodářská komora ČR si tehdy dokonce nechala zpracovat průzkum mezi podnikateli, ze kterého vcelku nepřekvapivě vyšlo, že největší část zaměstnavatelů chápe minimální mzdu jako zásah do soukromého sektoru a další podstatná část ji vnímá jako neadekvátní politickou kategorii a byla by pro její zrušení. Nutno dodat, že v dalších letech k "racionalizaci a propouštění" skutečně došlo. Důvodem ovšem nebyla minimální mzda, ale světová finanční krize, která v roce 2009 v plné síle dorazila do Česka.

Minimální mzda se od ledna zvýší o 1150 na 13 350 korun, oznámila Maláčová

Zajímavé mohou být i politické argumenty, proč ji nezvyšovat. Třeba v roce 2007 tehdejší ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas obhajoval tento krok tím, že se stejně zvýší, protože stoupají odpočitatelné položky a rozšiřuje se bonus za děti. Zdůraznil tehdy, že tak "minimální mzda skrytě vzroste a zaměstnavatele nezatíží", což odpovídalo tak trochu vysvětlení o najedeném vlku a přeživší koze.

Ve skutečnosti se ani ekonomové nemohou shodnout na tom, jak velký vliv na ekonomiku má minimální mzda a jestli skutečně vede k propouštění, či nikoliv. Čistě teoreticky by mohla vést k nahrazování lidské práce roboty, v praxi se však nepotvrdilo ani to. 

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Jak souvisí minimální mzda s nezaměstnaností a kdy nejnižší sumu, za níž je legální pracovat, stát přestane zvyšovat.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru