Naši vojáci by se měli podle Andreje Babiše znovu zapojovat přímo do bojových misí NATO, konkrétně proti "mezinárodním teroristům". Premiér to prohlásil v Paříži, při oslavách konce první světové války. Je to nečekaně silné vyjádření, které zaslouží několik pochvalných poznámek. Ovšem také pár doplňujících, a nikoli neznepokojivých otázek.

V základní politické rovině si pre­miérova slova zaslouží ocenění. Jde o deklaraci, že Česko nebude couvat ze zahraničních misí NATO a že je ochotno podílet se na nich intenzivněji než dosud. To je v době, kdy se naše účast v misích začíná zpochybňovat a kdy exministr zahraničí Lubomír Zaorálek volá za přikyvování komunistů, SPD a Václava Klause mladšího po stažení našich vojáků z Afghánistánu, potřebný signál. Česko se skrze Babišovo vyjádření navenek projevuje jako spolehlivý spojenec, a může tím pádem legitimně očekávat, že v případě nouze nezůstane samo. Je to zároveň důležitá zpráva dovnitř Česka: hnutí ANO, kterému je vyčítána názorová gumovost, má snad alespoň v otázce civilizační příslušnosti jasno a nehodlá se otevřeně spojovat se silami, které pošilhávají jiným než západním směrem. Potud dobře. A teď otázky a pochybnosti.

Zaprvé: Pokud měl premiér na mysli Afghánistán, je nápad na aktivní bojové nasazení sporný. Smysl nynější mise, v níž (nejen) naši vojáci primárně pomáhají afghánské armádě, je v tom, aby kontrolu postupně převzaly místní ozbrojené síly. Částečně se to daří. V zemi je nyní 16 tisíc vojáků NATO a bezpečnostní situace je srovnatelná s dobou, kdy tam bylo 150 tisíc Američanů. Návrat k aktivním bojovým misím prováděným hlavně západními jednotkami by znamenal fixaci masivní vojenské přítomnosti na neurčito. Což by byla sporná strategie. Mezi vojáky se traduje výrok Lawrence z Arábie: "Je lepší nechat to dělat místní hůře, než abyste to za ně dělali dokonale."

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Tři další důvody, proč Babišovo prohlášení o nasazení našich vojáků do boje zní ne zcela přesvědčivě.
  • Můžeme jeho bojechtivost brát vážně?
Předplatit za 99 Kč měsíčně Koupit tento článek za 9 Kč

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru