Tomáš Spurný se ve finančním sektoru pohybuje už více než čtvrt století. V posledních letech si ho velké banky, například Société Générale, Intesa či Erste Group, najímaly na čištění a reorganizaci svých byznysů. Nyní přišel čas, kdy Spurný poprvé hraje podle sebe. Plánuje spojit banku Monetu s Air Bank a českým a slovenským Home Creditem, které patří do skupiny PPF miliardáře Petra Kellnera. Moneta by PPF zaplatila téměř sedm miliard korun a Kellnerova finanční skupina by si na oplátku koupila podíl v novém uskupení, které by ale neslo název Air Bank.

Nejdřív ale Spurný musel o výhodnosti sloučení přesvědčit nejbohatšího Čecha Kellnera. "Řekl mi, že jsem sice v roce 2017 vyhrál Nejlepšího bankéře roku, ale že řídím koně, který je velmi nemocný. Proč by tedy měl svého závodního koně s tím naším křížit? Odpověděl jsem mu, že ten jeho kůň ne úplně vyhrává závody − tedy že nevydělává, zatímco náš kůň může být nemocný, ale závody vyhráváme," vzpomíná šéf Monety v rozhovoru pro HN. Teď musí vyhrát další klíčovou bitvu: přesvědčit akcionáře své banky, že transakce jim zajistí zisky v budoucnosti a že není příliš drahá.

HN: Co se za tři roky, kdy vedete Monetu, povedlo?

Podařilo se nám uvést Monetu na pražskou burzu a tím podpořit její rozvoj i rozvoj kapitálového trhu v České republice. Zkvalitnili jsme bilanci banky. V roce 2015 měla skoro 12 procent špatných úvěrů, nyní jich má jen tři procenta. Banka je zpět v růstu a stala se i relativně silnou v digitalizaci a v inovacích služeb a produktech.

Tomáš Spurný (53)

◼ Po maturitě v roce 1983 utekl z Československa do USA. Původně chtěl být novinářem, ale nakonec studoval finance a účetnictví.
◼ Do Česka se vrátil v polovině 90. let. Se zkušeností z poradenské společnosti McKinsey se stal odborníkem na restrukturalizace hlavně bank. Coby člen představenstva pomáhal Komerční banku připravit na privatizaci, pak vedl na Slovensku banku VÚB. Pro PPF reorganizoval ruský řetězec Eldorado. Pro italskou Intesu restrukturalizoval také maďarskou CIB, pro Erste BCR v Rumunsku.
◼ V roce 2015 se vrátil do české GE Money Bank. Pod jeho vedením se banka přejmenovala na Monetu a vstoupila na burzu. Je ženatý a má syna.

HN: A neúspěchy?

Jsem z podstaty ambiciózní člověk, takže před třemi roky jsem předpokládal, že obrat k růstu nastane dříve než letos ve třetím čtvrtletí. Je to důsledek silné konkurence a také příprav na vstup na burzu, které nás zhruba o rok zdržely. Také se nám dosud nepodařilo úplně dořešit přes 20 let starou kauzu Agrobanky. Ale abych to skončil pozitivně − jsem velmi vděčný lidem, kteří v bance pracují. V drtivé většině jsou opravdu fantastičtí a dokážou neuvěřitelné věci. A před tím se skláním a smekám.

HN: Jakou banku chcete mít, když se vám podaří zkombinovat Monetu s Air Bank a českým a slovenským Home Creditem?

Naše myšlenka je velmi jednoduchá: chceme postavit silnou banku, která bude vydělávat a platit dividendy, aby jí zůstali věrní akcionáři, kteří do ní v dobré víře vstoupili. Banku řízenou z Prahy, která bude rozumět tomuto trhu a této zemi. Banku, která se bude chovat zodpovědně z hlediska finančních výsledků i z hlediska našeho prostředí. Měla by být ze 75 procent retailová, zbytek by měl být šampionem pro živnostníky a malé podniky. A ideálně v průběhu 10 let chceme být mezi třemi nejziskovějšími bankami na trhu. To je náš sen.

Zdůrazňuji aspekt řízení z Prahy. To je úplně jiný koncept, než v České republice dosud je. Chytré země se svých bank nevzdávají. Absolutně totiž záleží na tom, kde jsou činěna manažerská rozhodnutí. Zda rozhodují lidé, kteří na daném trhu žijí a jsou na něm závislí. Pracoval jsem ve své kariéře pro americké, francouzské, rakouské a italské finanční instituce. A viděl jsem, co se děje, když rozhodnutí uděláte někde, kde tomu lidé ne úplně rozumí a nejsou zodpovědní za výsledek.

HN: A jak jde roadshow − série setkání, na kterých představujete spojení svým největším akcionářům?

Už jsme při těchto setkáních se záměrem seznámili asi 30 procent našich investorů.

HN: Neříkají vám, že tu transakci vnímají jako drahou?

Drtivá většina akcionářů samozřejmě říká, že cena je relativně vysoká, pohledem násobků vlastního jmění. Myslím, že tento pohled je naprosto zavádějící a měli bychom to posuzovat spíš podle násobků budoucích zisků. Pod tímto úhlem je cena téměř stejná, jak akciový trh ohodnocuje Monetu. My si tou transakcí kupujeme růst a úplně jinou strukturu klientů. De facto tu banku zdvojnásobujeme co do jejich počtu. A stavíme mnohem silnější základnu pro další růst, posílení ziskovosti a schopnosti platit dividendy.

HN: Liší se v něčem pohled akcionářů na transakci v Česku a v zahraničí?

Pokud k ní dojde, bude vydáno dalších 165,5 milionu akcií. Většina akcionářů se ptá, jak dlouho je PPF bude držet, protože nechtějí, aby se tyto akcie nekontrolovaně prodávaly do trhu. V Česku se ozývaly hlasy, že skupina PPF pak koupí celou banku. To je naprosto mylný pohled. Pokud něco prodáte za 10 a později byste si to měl koupit za 15, to přece nedává smysl. PPF by musela udělat veřejný výkup ostatních akcií a podobně. Leda že bychom ztratili hodnotu − ale to je také nesmysl. Indexy bankovních akcií od začátku roku ztratily, zatímco my naši hodnotu držíme a ještě jsme vyplatili dividendu. Jakékoli spekulace, že PPF nás chce ovládnout, jsou logický nesmysl.

HN: Ze strany PPF by tedy šlo čistě o finanční investici?

Z perspektivy PPF představuje spojení obou bank unikátní příležitost z hlediska finančního výkonu. Budete mít banku, která poroste a bude platit dividendy − to je pozitivní scénář. Abychom ztratili hodnotu, museli bychom mít v České republice takovou recesi nebo ekonomické zpomalení, že by to dramaticky zvýšilo naše ztráty. Dnes se obchodujeme zhruba za 1,7- až 1,8násobek vlastního jmění. Kolik je bank v Evropě s touto valuací? Jsme velmi drazí.

Ano, máte pravdu, kupujeme za cenu, která je vyšší. Uvědomte si ale, že si kupujeme významný podíl na druhém nejziskovějším trhu v EU, který zvyšuje i náš podíl na dvojnásobek. Air Bank například před pár dny zveřejnila hospodářské výsledky a ta čísla jsou dramaticky lepší než v našem modelu. Když se ptáte našich konkurentů, jestli tento náš plán dává smysl nebo ne, samozřejmě řeknou, že je na něm všechno špatně. Protože nikdo z nich nechce, aby se to stalo. My, pokud k tomu dojde, přepíšeme pravidla bankovnictví v České republice. Za tři roky si to řekneme.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru