Hospodaření v krajině střední Evropy s sebou v současnosti přináší daleko komplexnější potřebu přístupu, než je jen zemědělská prvovýroba a lesnictví. Proto se i na České zemědělské univerzitě v rámci šesti fakult a jednoho institutu stále rozšiřují nabídky studijních programů bakalářského, magisterského i doktorského studia, které re­agují jak na potřeby trhu práce, tak zájmy uchazečů o studium.

Důležitou součástí je snaha o vyváženost teoretických znalostí a praktických dovedností absolventů dle zaměření programů, aby absolventi našli uplatnění hned po ukončení studia. Z dotazníkového šetření, kterého se účastní pravidelně více než třetina absolventů z celkových čtyř až pěti tisíc ročně, vyplývá, že v době ukončení studia již minimálně třetina z nich získala zaměstnání v oboru, třetina mimo přímo studovaný obor a zbytek se bude teprve o zaměstnání ucházet. Je pravda, že velká část studentů si již během studia přivydělává, ale s ohledem na stále klesající počet občanů Česka pracujících v zemědělství (1,9 procenta všech) jsou tato čísla dokladem, že ČZU jako "živá" univerzita dokázala zareagovat a nabídnout v posledních letech zaměření studijních programů, o které je zájem.

Většina absolventů zároveň hodnotí, že jim studium pomohlo zlepšit jejich komunikační a vyjednávací dovednosti, schopnost se prosadit a kriticky myslet, dále jim pomohlo získat kompetence včetně zkušeností ze zahraničí a možností zlepšit jazykovou vybavenost, pokud se rozhodli studovat cizojazyčný program.

Radim Kotrba

Působí na České zemědělské univerzitě na Fakultě tropického zemědělství, ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v oddělení etologie, kde se zabývá jelenovitými a je členem pracovních skupin ke společné zemědělské politice EU po roce 2020. Vlastní farmu, kde chová ovce vřesové, jeleny, i exotické lamy guanako.

Při specifické struktuře českého zemědělství, které je postaveno na jedné straně na velkoplošném průmyslovém přístupu k výrobě, tak na straně druhé na rodinném sedláctví s komplexnějším přístupem k venkovu a krajině, najdou uchazeči programy, které jim pomohou vyprofilovat se s ohledem na jejich očekávání. I přes nepříznivý demografický vývoj a pokles počtu uchazečů o vysokoškolské studium a tím i absolventů se očekává v příštích letech nárůst.

Tím, že hospodaření v krajině ovlivňuje nejenom život na venkově, kvalitu životního prostředí včetně půdy, vody a biodiverzity, ale i lokální a globální klima, stojí přede všemi, kteří tyto procesy mohou hospodařením v krajině ovlivnit, tedy i před ČZU jako edukativní a výzkumnou organizací, celospolečenská odpovědnost k přenosu nejnovějších poznatků a vědeckého poznání do praxe.

Průběh vývoje počasí v posledních letech ukázal, že naše krajina a hospodaření v ní potřebuje adaptaci a změnu, aby byla odolnější a pomohla nepříznivý průběh počasí a jeho dopady zmírnit. I z tohoto důvodu vzniklo na ČZU vědecké Centrum pro vodu, půdu a krajinu, které bude mezioborově propojovat jednotlivá fakultní pracoviště a studenty pro komplexní řešení funkční a chytré krajiny. V rámci toho budou realizovány tři modelové projekty na pozemcích ČZU v zemědělské, lesní a městské krajině. Do návrhů, realizace a ověření budou v širokém okruhu zapojeni studenti všech fakult v rámci řešení svých absolventských prací.

Související